Pohled na zasněženou palmu je poněkud zvláštní a ten, kdo u nás palmy na zahradě již pěstuje, vám potvrdí, že návštěvy či kolemjdoucí většinou nevěřícně kroutí hlavami, že asi špatně vidí. Pravdou ale je, že druhy vhodné k pěstování u nás musí i ve své domovině bojovat se sněhem a mrazem, takže je česká zima moc nepřekvapí.
Palmy vhodné k pěstování
Palmy, které lze pěstovat i v našich zeměpisných šířkách celoročně venku, pocházejí ze severní Indie a Číny z podhůří Himálaje, kde jsou v zimě zvyklé jak na sníh, tak na déle trvající mrazy.
Nejznámější se jmenuje Trachycarpus fortunei a je ze všech palem nejodolnější.
Kmen této palmy je pokryt dlouhými vlákny a její listy jsou velké a leskle zelené. V ideálních podmínkách vám může dorůst do výšky přes 10 metrů. Další palmou, kterou můžete na zahradě pěstovat, je Trachycarpus wagnerianus, který se liší od té předchozí tím, že má menší, kulaté a tužší listy, které v zimě lépe odolávají větru a neroztřepí se.
Existují i jiné mrazuvzdorné palmy, pocházející tentokrát z Floridy, jako například Sabal minor nebo Rhapidophyllum a další, které ale rostou velmi pomalu a jsou keřovitého vzhledu.
Trachycarpus fortunei a wagnerianus by měly krátkodobě bez problémů překonat teploty do -17 °C, Raphidophyllum a Sabal až do -20 °C.
Vhodné juky a agáve
Vaše zahrada se zdaleka nemusí pyšnit jen palmami. Dostatečně exotický nádech jí dodají i mrazuvzdorné juky na kmínku. Patří mezi ně například Yucca thompsoniana, Yucca rostrata nebo Yucca elata – liší se od sebe růstem, barvou listů a vzrůstem. Největší měří přes dva metry. Neopomeňte ale ani agáve. Na zahradě nádherně rostou například Agave havardiana či neomexicana.
Agáve i juky by měly zvládnout teploty -20 °C až -23 °C, Agave neomexicana až -26 °C. Stejně jako palmám jim ani tak nevadí mráz jako vlhkost.
Stanoviště a výsadba
Většina palem, juk a agáve pochází z oblastí polopouští či vysokých hor z minimem srážek, a jejich největším nepřítelem tedy není mráz, ale zejména zimní vlhkost. Proto se sází na jižní stanoviště chráněné před větrem, nejlépe do mírného svahu, aby přes zimní měsíce voda odtékala pryč.
Pokud takové místo na zahradě k dispozici není, musí se stanoviště vybrané k výsadbě opatřit drenážní vrstvou. V podstatě to znamená, že se na dno jámy vyhloubené pro zasazené palmy nasype štěrk. Protože tyto rostliny vyžadují dobře propustnou půdu, má drenáž svůj význam celoročně. Na přemokření totiž palmy reagují žloutnutím listů.
Do výsadby se vždy pouštějte zásadně na jaře, aby rostliny stačily zakořenit do konce vegetační sezony, než přijde zima.
"Po výsadbě jsou pro tyto rostliny nejkritičtější první dva až tři roky, kdy si postupně zvykají na naše podmínky," říká pan Josef Bučko, který pěstuje mrazuvzdorné palmy a juky na své zahradě. "Ale dokonce i v případě, že jim na jaře uschnou všechny listy, je ještě šance na jejich záchranu." Pan Bučko to zná ze své vlastní zkušenosti - hned první zimu poté, co palmy a juky zasadil, uhodily víc než dvacetistupňové mrazy. Vypadalo to, že jim statečně vzdorují, jenže na jaře měla palma listy zcela zmrzlé a suché. Pan Bučko se vyděsil, že o ni přijde. Ale v polovině dubna se na ní objevily květy a pak vyrazily i listy. Už je to několik let, palma mezitím krásně zesílila, vyrostla a dobře prospívá.
Ochrana během zimy
Přes zimu se mladé rostliny chrání tak, že se kmen obloží slámou nebo netkanou textilií. Přes korunu se přetáhne fólie, která se používá na ochranu cedrů a jiných choulostivých jehličnanů – dnes už je běžně dostupná v zahradnických centrech.
Pokud takto chráněná rostlina přežije první 2 až 3 roky, je velká šance, že další roky už přežije bez problémů.
Velice prospěšným opatřením před zimou je i zakrytí okolí rostliny například suchým listím. Tento pokryv je však třeba neustále kontrolovat a při sebemenší známce zahnívání listí uvnitř ho vyměnit za suché.
Musí se také zabránit zatečení vody do vrcholu rostliny, tedy do tzv. srdíčka, v zimních měsících. Pěstitelé to například řeší tak, že rostlinu chrání vybudováním jakési stříšky.
Pro případ vysokých mrazů
Pokud hrozí výrazný pokles teploty, je dobré rostliny i zabalit, například do juty nebo pavučiny, popřípadě je na několik kritických dní přehodit dekou. Tím se zvýší hranice, již je rostlina schopna přežít, až o 4 °C.
Také v případě, že fouká studený mrazivý vítr, pomůže rostlině podobný zábal.
Nikdy však rostliny nenechávejte v neprodyšném zábalu delší dobu, srážející se vlhkost by vyvolala plíseň.
Potřebná péče
|
Palmy, juky a agáve mají rády dostatek slunce, ale snáší dobře i polostín. Mladé rostliny se samozřejmě musí zalévat, především když jsou léto a podzim extrémně suché. Pokud už je palma v zemi několik let, už se zalévat nemusí.
