Existuje ověřený postup, jak se chovat, když velká voda opadne. Nejprve je třeba odčerpat vodu, pak nastane fáze vysoušení, nakonec kontrola statika kvůli sedání domu a možnému vzniku prasklin. A pokud se dům nevysuší do zimy, bude možná potřeba provizorně dům zateplit, aby se předešlo praskání promoklých zdí.
První kroky
Pokud v domě zůstala voda, musíte ji odčerpat. Podle odborníků ale není dobré spěchat. Kdybyste vodu dostali z domu nějakým hodně výkonným čerpadlem, tlak vody z okolí by mohl poškodit konstrukci domu. To se týká hlavně případů, kdy nejde jen o krátkodobé vylití místního potoka z břehů, ale situací, kdy jsou dlouhodobě pod vodou celé okolní oblasti a radikálně stoupne hladina spodní vody.
Pro vyčerpání není třeba spoléhat se na pomoc hasičů. "Vystačí se s běžným kalovým čerpadlem, které má schopnost nasávat i bahno, většina z nich má dopravní výšku kolem osmi metrů, což bohatě stačí pro většinu rodinných domů. Stojí kolem tisícikoruny,“ tvrdí Vojtěch Šimůnek z internetového obchodu Profi-čerpadla.cz.
Na to, jak zjistit výši hladiny spodní vody, existuje jednoduchý návod. Zahradním vrtákem nebo něčím podobným si udělat sondu vedle domu, třeba až metr pod úroveň základů. Pokud víte, že při zakládání domu v této hloubce podzemní voda nebyla a nyní dosahuje až po základy, je vhodné počkat, dokud neklesne.
Vysušit
Odčerpáním se dostane z domu voda, nikoli ale vlhkost. Přitom úplné vysušení je otázkou ne několika měsíců, trvá dva i tři roky. Doporučuje se použít profesionální vysoušeč a nasadit ho alespoň 14 dní.
„Tyto vysoušeče má většina rizikových obcí dnes už nakoupeno a v případě nouze je schopna ho půjčit,“ říká Vojtěch Brdička z firmy Mojeklima.cz, která se zabývá prodejem, ale i půjčováním této techniky. Tam, kde technika není dispozici, je možné ji zapůjčit. „Vzhledem k vysokým cenám (stojí mezi 40 a 80 tisíci korunami) je ale půjčovné vysoké, kolem 450 korun denně,“ upřesňuje.
K profesionálnímu vysoušeči je vhodné nainstalovat i zdroj tepla. „Při 15 stupni Celsia je výkon poloviční než při třiceti. Vysoušeče pracují v drtivém procentu na kondenzačním principu, čím větší je rozdíl mezi teplotou vlhkého vzduchu a teplotou kondenzačního tělíska, tím více se vysráží,“ objasňuje Brdička.
Aby se z domu dostala vlhkost, je třeba odstranit všechny její možné zdroje. Mokré zařízení buď vyhoďte, nebo při nižším poškození důkladně omyjte, vydezinfikujte a přemístěte do sucha. Odborníci doporučují také osekat omítku, díky čemuž se rychleji dostane vlhkost ze zdí.
Po povodňové havárii je stejně často nutné pořídit menší „domácí“ vysoušeč a do sklepa ho nainstalovat nastálo, aby se podařilo dlouhodobě udržet stálou rozumnou vlhkost.
Když se objeví praskliny
Je mnoho lidí, kteří se po opadnutí velké vody navrátí do svých domů a při obhlídce najdou popraskané zdi. Než se pustí do vlastních oprav, měli by se ujistit, že není porušena statika domu. Také ti nejvíce postižení, kterým povodeň střechu nad hlavou sebrala úplně a chtěli by začít stavět znovu na původních základech, se bez statického posouzení neobejdou. U některých typů podloží se totiž může stát, že voda vysychá několik let, a bývalí obyvatelé zbořeného domu by tak stavěli doslova na blátě.
Nejdůležitější je v prvé řadě najít příčinu popraskání. Často naruší zeď například kolem plující most nebo sousedova stodola. Pak lze uvažovat o opravě například metodou injektáže cementovou maltou – což stojí desetitisíce. Někdy také pomůže opásání domu ocelovými sponami.
Pokud však prasklina vznikla "sedáním" domu v případě, že voda podemlela podloží například ze štěrkopísků, musí se zvolit jiný způsob nápravy. V těchto případech je možné dům zachránit například tryskovou injektáží, kdy se pod podemleté základy domu pod tlakem vhání betonová směs, která podloží zpevní a vyplní dutiny po vyplavené zemině. Toto řešení však v případě velkého poškození může stát až statisíce. Odborníci proto v první řadě doporučují uvážit a propočítat, zda by v těchto případech nebylo levnější postavit dům znovu.
Snad nejsmolnějším podložím jsou spraše. Tyto zeminy se po promočení změní v bláto, které vysychá několik let, a na původních základech nelze ani znovu stavět. Podobný problém je i se základy postavenými v jílu. Podle odborníků se totiž často stává, že každá část domu si sedá jiným tempem, a tak obyvatelé nikdy nemohou předem vědět, zda dům nakonec stejně nespadne.
Aby se zjistilo, zda je možné v rozmáčené půdě začít znovu stavět nebo opravovat, nezbývá často než objednat vrtnou soupravu, která provede sondáž až dva metry pod úroveň suterénu, aby zjistila skutečný stav podloží. Přivolaní odborníci navíc mají k dispozici geologickou mapu oblasti, podle které snáze určí, zda je lépe opravovat, nebo bourat.
Na zimu provizorně zateplitPůsobením nízkých teplot a mrazu se mokré stěny poruší a vzhledem k rozpínavosti ledu v nich vzniknou trhliny. Stěna se potrhá buď v celé tloušťce, nebo se mrazem oddělí její vnější vrstva. Vzniká tak riziko snížené únosnosti až úplného zřícení nosných konstrukcí domu. Mokré stěny také mají výrazně nižší izolační vlastnosti. Důsledkem je obtížné vytápění či nedotápění místností. Na chladném povrchu špatně izolovaných konstrukcí bude docházet ke kondenzaci vodní páry stejně jako na vnitřních stěnách. Tím se zpomalí vysoušení konstrukcí. Řešením je provizorní zateplení promočených částí staveb přes zimní období tak, aby se zvýšila teplota na vnějším povrchu mokrých zdí při nejnižších teplotách nad nulu a zároveň se, pokud možno, zvýšila teplota na vnitřním povrchu mokrých stěn nad teplotu rosného bodu. Dodatečnou tepelnou izolaci mokrých konstrukcí provádíme z vnější strany do výšky nejméně o tloušťku zdiva nad hranicí mokrého pásma. Je vhodné volit například polystyrén o tloušťce alespoň 5 cm. |
