Inspirací k výrobě tohoto originálního vozítka se staly obrázky ve stařičkém katalogu dávno zaniklé manufaktury na výrobu sáněk. Tradiční, ale obecně ne příliš známé sáňky na jedné sanici okamžitě zaujaly nadšené kutily, kteří základní originální konstrukci vyladili do moderní podoby. Za svou rychlost a obratnost vděčí současná verze především široké kovové lyži.
Sáňky s jedinou ližinou jsou extrémně sportovní a jsou absolutním opakem běžných (tzv. davoských) sáněk. Náklady na jejich výrobu jen mírně přesahují 2 000 korun.
Na první pohled vypadá stavba komplikovaně. Leknete se, že budete muset ohýbat dřevo nad párou. To by jistě také šlo, ale dá se to zvládnout i s jednodušším způsobem výroby - klížením dřeva ve formě. Na první pohled to možná vypadá složitě, ale s použitím 2 mm silné vrstvené dýhy je to snadné.
Vrstvená překližka je k dostání ve specializovaných obchodech se dřevem. Je dostatečně silná, aby se dala šikovně řezat, a přitom dostatečně tenká, aby se dala bez problémů tvarovat i do ostrých ohybů.
Na tuto výrobní technologii je ovšem třeba použít lisovací formu. V našem případě byla zhotovena z levných MDF desek. Stačí vzít zhruba deset vrstev dýhy, natřít je klihem, vložit do formy a vše pevně stáhnout pomocí truhlářských svěrek.
Vyrábíme formu
Klížicí formu zhotovíte z pěti MDF desek o tloušťce 16 mm a formátu 100 x 40 cm. Seříznuté hrany slouží k lepšímu nasazení truhlářských svěrek.
Pro perfektní vytvarování sanice potřebujete přesnou formu. Výrobní postup je následující: MDF desky sklížíme do kvádru, na který narýsujeme tvar sanice. Vyznačíme si také místa, kam později přijdou umístit truhlářské svěrky. Tyto dosedací plochy musí být vůči sobě rovnoběžné, aby svěrky neujížděly, takže linie ohybu bude lomená. Tvar sanice vyřízneme (nebo si necháme vyříznout u truhláře) pomocí pásové pily. Svěrky nasazujeme nejdřív v ohybu a teprve pak na rovnou část.
Stavba krok za krokem
Pilkou s jemnými zuby (nejlépe japonskou pilkou) uděláme do příčníků zářezy pro podélníky. Prkna k sezení zapustíme asi 3 mm do příčníků.
Vzpěry mezi sanicí a sedátkem zkosíme v úhlu 70° pomocí stolní okružní pily. Stejný úhel (70°) musí mít i vybrání na horním konci vzpěr. K přenesení úhlu použijeme odřezek z dolního konce.
K vyvrtání otvorů pro hmoždinky vedených v úhlu 70° použijeme pomocnou konstrukci vlastní výroby. Pomocí šroubů s šestihrannou hlavou a samojistících matic spojíme vzpěry a příčník. Polohu otvorů, které budeme vrtat do sanice, si vyznačíme pomocí značkovače.
Sedátko nejen sklížíme, ale současně sešroubujeme. Na sklížení sedátka se sanicí použijeme svěradla a dřevěné příložky. Do výřezů usadíme boční rukojeti - spoj sklížíme a sešroubujeme.
Klih, dýha a lakPro úspěšnou realizaci jsou rozhodující tři věci: 1. Klih. Musí být vodotěsný, kategorie D3, nebo lépe D4, aby se vrstvy dýhy v mokrém sněhu nerozlepily. 2. Vrstvená dýha. Ideální je jasanové dřevo, které má dlouhá vlákna, takže je mimořádně elastické a zároveň pevné. 3. Povrchová úprava. Hotové sáňky je třeba ošetřit minimálně třemi vrstvami vodotěsného laku. Navíc se vyplatí použít nerezové šrouby. Z nerezu by měla být i 3 mm silná sanice, kterou ručně ohneme přibližně do požadovaného tvaru, například přes svěrák. Konečné dotvarování už zařídí šrouby. |
Náklady na stavbu našeho modelu někomu mohou přijít vysoké, jiný je bude považovat za pakatel. Vzhledem k tomu, že obyčejné dětské sáňky koupíte od tisícikoruny výš, podobný sportovní model by se dal cenou určitě srovnat s dobrým snowboardovým prknem.
Proti tomu předpokladu jsou reálné náklady za stavbu mizivé. Počítejte zhruba 700 Kč na vrstvenou dýhu z jasanového dřeva a podobnou částku na hoblované lišty, kolem 500 Kč na nerezovou sanici a 200 Kč na drobné díly.
Další fotografie k pracovnímu postupu a mnoho dalších nápadů pro kutily najdete v lednovém čísle měsíčníku Udělej si sám.
