Ceny přístrojů pro kutily se pohybují od přibližně jednoho tisíce do osmi tisíc korun. Testy prokázaly, že vrtačky s cenou pod dva tisíce korun nejsou kvalitní. V testu ale neuspěly i některé podstatně dražší modely.
Překvapivým zjištěním během testování bylo, že většina vrtaček je příliš slabá pro vrtání do betonu. Přitom příklepovou vrtačku si každý kutil kupuje právě kvůli této funkci.
Kompletní výsledky bezpečně prokázaly, že větší šanci koupit spolehlivý a účinný přístroj má ten, kdo se spolehne na osvědčené značky AEG, Bosch, Black & Decker nebo například Skill, "bezejmenné" značky z hobbymarketů propadly.
Dva tisíce je minimum
Výsledky testu ukázaly, že cenová hranice, pod níž se při nákupu vrtačky nevyplatí jít, jsou dva tisíce korun. Při investici alespoň této částky se prudce zvyšuje pravděpodobnost, že koupíte solidní přístroj.
Všechny levnější vrtačky, až na jednu výjimku, získaly špatné hodnocení. Jsou buď příliš slabé, nebo nekvalitně zpracované. I mezi dražšími modely se ale vyskytují nekvalitní výrobky, jak dokazují především vrtačky Power Plus POW X024 (hodnocena dostatečně, 2 500 Kč), Ryobi EID-750 REN (dostatečně, 2 350 Kč) a především Protool PDP18-2 E-1 (dostatečně, 3 350 Kč).
Díky uvolňujícímu se sklíčidlu a bezpečnostním nedostatkům se mezi nejhůře hodnocené výrobky dostala také nejdražší vrtačka v testu Metabo SBE1010 Plus (dostatečně, 8 000 Kč).
Nejlépe si vedla vrtačka AEG SB2E 720RX ST (dobře, 4 140 Kč). Jako jedna z mála zvládá dobře i vrtání do tvrdých materiálů, jejím slabším místem je šroubování. V cenách mezi dvěma a třemi tisíci jí šlape na paty několik dalších modelů s hodnocením dobře. Jediná z "dobrých" vrtaček, kterou lze pořídit za cenu nižší než dva tisíce korun, je jednorychlostní Skil 6565 (1 620 Kč). Může posloužit všem, kteří vrtají jen příležitostně, protože jí test naměřil o něco horší životnost motoru.
Jak se testovalo
KritériaV testu: 29 příklepových vrtaček Ceny: v e-shopech v lednu 2010 Podíl skupin zkoušek na hodnocení: Výkon: 50 %, zátěžový test: 20 %, vybavení 5 %, návod k použití: 5 %, obsluha: 20 %, bezpečnost: snížení hodnocení v případě nevyhovující bezpečnosti. |
Podstatnou částí testu byly zátěžové zkoušky (20 % váhy). Zkoušela se výdrž motoru, ale i příklepového mechanismu. V těchto zkouškách pohořely levné vrtačky, u nichž často docházelo k obroušení uhlíků a k poškození motoru. Zátěžový test motoru nevydržela dražší vrtačka Protool PDP 18.
Vrtačka Power Plus POW X024 selhala ve zkouškách bezpečnosti. Při pádu došlo k odlomení části krytu a ke zpřístupnění vinutí cívky motoru, jež je pod proudem. "Pád vrtačky je nejenom na stavbě celkem běžnou věcí. Vrtačka Power Plus tak představuje riziko pro spotřebitele a jejímu nákupu by se měli vyvarovat," upozorňuje Václav Beneš.
Specifickým problémem trpěly testované vrtačky značky Metabo. Jejich sklíčidlo mělo příliš volné utažení a vrták se při vrtání stále povoloval a při šroubování neustále se povolující sklíčidlo práci zcela znemožňovalo. Po několika vrtáních uvolněný vrták sklíčidlo poškodil definitivně.
Jak na koupi
Test prokázal, že spoléhat se při nákupu na výrobcem deklarovaný výkon vrtačky nebo na počet otáček je nespolehlivé, neboť tyto údaje o skutečném výkonu příklepových vrtaček nevypovídají.
"Já osobně doma uplatňuji úplně jinou strategii. Pro domácí použití preferuji koupit akumulátorovou vrtačku a na běžné vrtání a šroubování si vystačíte klidně s desetivoltovým modelem a kvalitním vrtákem," tvrdí Jan Čarný ze společnosti Bosch. Podle něj je totiž většina problémů s vrtáním způsobena nekvalitním příslušenstvím (viz článek o výběru vrtáku), ne slabým přístrojem. "A kdo bydlí v paneláku, měl by k tomu pořídit kladivo. Pro občasné vrtání do panelu si klidně vystačí i s malým dvoujoulovým, které se koupí za 4 000 korun," radí (viz článek o výběru vrtačky).
Kompletní výsledky testu s komentářem, podmínkami pro zkoušení a přehlednou tabulkou všech 29 testovaných modelů můžete získat na stránkách časopisu TEST.
