Proč se pošvatka ryšavá jmenuje právě takto? Tato houba totiž nevyrůstá přímo ze země, ale tření je zasazená v pochvě. Druhové jméno jí dává zbarvení klobouku.
Jak vypadá
Pošvatka ryšavá měří od pěti do dvanácti centimetrů do výšky a asi centimetr v průměru. Klobouk dorůstá do šířky tří až sedmi centimetrů. Zbarvuje se do hnědočervené nebo rezavé a směrem k okrajům světlá, někdy až doběla. Pruh okolo okrajů, který zabírá až třetinu klobouku, tvoří výrazné rýhy. Klobouk je neprve kuželovitý, časem rozložitý s hrbolem uprostřed.
Široké a husté lupeny mají bělavou barvu. Barva třeně přechází z bílé až do oranžovohnědé. Její báze je zasazená do pochvy, která se zbarvuje stejně jako třeň. Obvykle bývá ale tmavší.
Kde a kdy roste
Pošvatku ryšavou najdete v jehličnatých lesích, nejčastěji u borovic a ve vlhčím prostředí. Mezi listnatými stromy roste zřídka. Objevuje se od června do října.
Tato houba se uvádí jako jedlá. Je ale velmi křehká, a proto se těžko sbírá. Nechutná, ani nevoní nijak nevýrazně. Patří k příbuzným muchomůrek.
