Tento model britští vědci vytvořili v rámci nové studie, kterou dnes zveřejnil časopis Lancet. Simulace změn ve stravování obyvatel dvou naprosto odlišných zemí ukázala, že jíst zdravou stravu podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) může být přínosné v mnoha směrech, ale v některých rozvojových zemích tím může neúmyslně štíhlet i ekonomika.
Co by se stalo v Británii, a co v Brazílii
Jen v Británii by podle odhadů odborníků napravení špatných stravovacích návyků mohlo zabránit téměř 70.000 předčasných úmrtí na nemoci, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Teoreticky by to také každý rok ušetřilo zdravotnímu systému 20 miliard liber (téměř 577 miliard korun).
V Brazílii ovšem není počet nemocí spojených se špatnou stravou tak vysoký jako v Británii. Proto by Brazilci získali jen relativně málo zdravotních výhod, zatímco jejich ekonomika by mohla přijít o miliony.
"Nenaznačujeme, že by lidé neměli jíst zdravě," řekl jeden z autorů studie, profesor Richard Smith z Londýnské školy hygieny a tropického lékařství. "Snažíme se jen poukázat na to, že zdravější strava může mít i negativní nezamýšlené důsledky."
Spolu s kolegy uvedl, že pokud by se Brazílie a západní země rozhodly přijmout vegetariánštější stravu, pak by na mase závislá brazilská ekonomika mohla přijít o 815 milionů dolarů (14,5 miliardy korun). "V ideálním světě bychom všichni měli perfektní stravu," řekl Smith. "Ale je také žádoucí, aby měli všichni práci," dodal.
Ovšem jak dodává Smith, odborníci by neměli předpokládat, že nutriční rady nemusí automaticky zlepšit zdraví lidí, i kdyby tyto rady vyslyšeli. "Můžete lidem říct, aby kupovali méně masa, a oni si možná místo něj koupí banány," řekl. "Ale taky si můžou koupit víc piva a vína."
Podle Roberta Beagleholeho z Aucklandské univerzity, který se ovšem na studii nepodílel, by jednou mohla najít řešení věda. "Odpovědí by mohlo být vyšlechtění zdravějších krav a prasat," uvedl.
