Emanuel pokřtil svoji novou kuchařku minulý pátek a my jsme ji hned přes víkend vyzkoušeli. Byla jsem hlavně zvědavá, jestli se dá správná pizza vykouzlit tak, jak mistr kuchařského řemesla slibuje a předvádí ve svém pořadu (viz předchozí článek). Pravá italská kuchyně totiž nejsou kolínka s kari a mraženým hráškem, jak je znáte z českých pizzerií, ale lehká pasta, poctivé maso a pizza, kterou však nezdobí stovky ingrediencí. I Emanuelova kuchařka ukazuje, jaká je ta správná Itálie. Lehká a hlavně hravá.
Italský poeta
Zatímco v televizi Ital za plotnou omračuje zástupy žen svým šarmem a roztomilým přízvukem, v knize se snaží "okouzlit" netradičními kuchařskými výrazy. Tak jsem se dočetla, že se solí musíme operovat opatrně, nad krájením nudlí popustíme temperament, vejce ukládáme do důlku, smažíme šupito presto a závěrečné slovo patří parmazánu, kterým pokrm vydatně zasněžujeme.
Co si ale mám představit nad větou: V téhle polévce si přijde na své ostří nože? Znamená to, že krájím mrkev, celer a maso na kostky? V hrdinovi nedělních kuchařských podvečerů se prostě poeta nezapře. Středu česneku se zbavujeme chirurgicky, na pomoc si voláme smetanu...
V Manyho knížce je zajímavá kapitola Tyrolsko, kde najdete recepty na tradiční špekové knedlíky, kroupovou polévku nebo pečená jablka. Ta jsme vyzkoušeli, jsou výborná. Zajímavý kontrast ke sladkým jablkům vytváří brusinkový džem.
Příště bych ráda zkusila perličku s cibulkami a houbami a struffoli, neapolské nočky na sladko, které vypadají opravdu báječně. Fotografie celkově lákají k nakousnutí. V kuchařce nechybí údaje o tom, jak dlouho se pokrm vaří a při jaké teplotě se peče.
Pokud se chcete opravdu držet striktně receptu, nezbývá, než se poohlédnout po netradičních surovinách. Ve večerce na rohu ulice asi těžko seženete cibulky borretane, tyrolský špek Alto Adige, kapouna nebo klobásu salsicciu.
Zajímavé jsou Ridiho recepty na kapra, kterého si většina Čechů představí jen jako obalovanou podkovu 24. prosince. Ital ho servíruje na rukole s emulzí z oleje a citronu nebo s pestem. Za zkoušku ale určitě stojí i další možnosti přípravy ryb, kterých je v kuchařce dostatek.
V zimě určitě zahřeje pečené jehněčí, telecí nebo vepřová směs s kapustou. Před Vánocemi se zase bude hodit recept na bábovičky panettoncini.
Sušená rajčata, kapary a olivy ke špagetám
Jak na pizzu? Tápeme
My jsme z kuchařky vyzkoušeli špagety se sušenými rajčaty, kapary a olivami. Všechny suroviny jsou ke koupi v supermarketu. V receptu mě zaujala dozlatova osmažená strouhanka, které se říkalo parmazán chudých. Ridi nelže, recept lze opravdu stihnout za pár minut.
Připravené suroviny
Podklad na pizzu
Zato pizza trvala v domácích podmínkách dlouhé tři hodiny. Trouba sice byla rozžhavená na 250 stupňů (na víc to bohužel nešlo), první pizzy se ale pekly nekonečných 25 minut. Další už byly rychlejší. Nevěděla jsem si ale rady s těstem.
V základním obrázkovém receptu na pizzu se těsto připravuje tak, že se kvásek rozdrobí do vlažné vody. V dalších receptech se ale smíchává jen 1 gram droždí (!) na 600 gramů mouky a 0,4 litru vlažné vody. Protože jsem si ani nedovedla představit, jak uloupnu ze 42gramové kostky droždí jeden gram, zvolila jsem nakonec metodu rozmočení droždí ve vodě.
Odpočinuté těsto
Čtyřsýrová pizza
Dvanáct hodin doporučených pro odležení jsem ale neměla. Nevím, zda je rozdíl v tom, na jakou pizzu připravovat jakou placku, chtěla jsem jich zkusit co nejvíc a používat jen jedno těsto. Všechny pizzy ale nakonec chutnaly skvěle. Nejvíce nám šmakovala ďábelská pizza (pokapaná chilli olejem). Zkusili jsme také čtyřsýrovou, s tuňákem či margheritu s mozzarellou.
Ďábelská pizza
Margherita
Jen nevím, jak to Emanuel dělá, že má bazalku na upečené pizze vždycky tak svěží. Ta moje připomíná spíš sušenou. Snad se to dozvím v příštím díle kuchařky.
