VIDEO: Céčkama jste dřív uplatili i úředníka, tvrdí jejich poslední výrobce

Rudolf Chmela vyrábí céčka od roku 1979 a zažil jejich největší slávu. Dnes už je jejich produkce podstatně nižší, sběratelé ale stále existují. Céčka jsou i součástí nově otevřené výstavy v Národním muzeu.

Jak se co dělá

Sledovat další díly na iDNES.tv

Céčka byla fenoménem osmdesátých let. Tak velkým, že o nich zpíval i tehdejší popový idol Michal David. Původně šlo jen o obyčejné háčky na záclony, dnes jsou součástí stálé expozice Národního muzea v oddělení novodobých českých dějin.

Rodinná manufaktura na céčka fungující přes třicet let

Zřejmě posledním výrobcem céček u nás je Rudolf Chmela z Hradce Králové, který je vyrábí nepřetržitě od roku 1979. "Když jste v době jejich největší slávy přišli na úřad a podstrčili jste jim dva pytlíky céček, vyšli vám rychle vstříc," vzpomíná.

Z kilogramu plastové drti se vyrobí 4 000 céček. "V osmdesátých letech jsme lisovali až z 20 kilogramů plastu denně. Dnes stejné množství vyrobíme za měsíc," říká s nostalgií v hlase.

Surovinu dováží Rudolf Chmela z Číny. Před lisováním ji obarví, denní různobarevnou produkci pak nasype do vany a pořádně promíchá, aby vytvořil směs barev i tvarů. Jeho žena pak směs plní do sáčků. "Nepočítám to na kusy, mám hrníček, ten naplním a přesypu," prozrazuje technologické taje výroby Jitka Chmelová.

Za céčky můžete zajít i do Národního muzea

Céčka se od 3. prosince stávají součástí nové expozice Národního muzea Nové pověsti české, kterou najdete v Letohrádku Kinských v Praze 5. "Muzeum se tu současně obrací se žádostí o pomoc při sběru a dokumentaci projevů soudobého českého folkloru a lidové tradice. Prosíme ty, kteří mají ve svém vlastnictví třeba dětské památníky, vojenské metry, které se stříhaly, gumy na skákání a další artefakty moderní kultury, aby je zapůjčili, popřípadě věnovali muzeu pro výstavní a dokumentační účely," říká Marek Junek z Národního muzea. Kompletní seznam žádaných artefaktů najdete ZDE.

Za bony se dalo na Staroměstském náměstí nakoupit i v Tuzexu. Třeba oblíbená

Céčka ale nepatří jen do muzea. Na inzertních serverech v rubrice hledám najdete mnoho žádostí o odprodání sbírek, diskusemi se nese hlavně nostalgie. Céčka mají ale i vlastní internetový obchod, kde je možné koupit balíčky nejen klasických céček, ale i óčka, eska, osmičky a další tvary, koupit lze i svítící céčka.

Zdá se tedy, že céčka ještě neskončila na smetišti dějin. Mezi dětmi jsou stále oblíbená. Stačí se podívat například do diskuse na dětském serveru Alik.cz pod článkem o céčkách, kde si děti navzájem popisují, co všechno z nich lze vyrobit a jak se dají využít.