"Panenky Barbie se mi líbily odmalička, ale rodiče mi je pochopitelně zakazovali. Kluci si přece hrají s autíčky," vzpomíná kadeřník. "Jenže pak jsem se vyučil kadeřníkem a nikdo už mi nemohl diktovat, co mám a nemám dělat," vzpomíná Tesař.
Sběratel tak postupně během tří let nashromáždil přes 2 700 panenek. "Nejvíce si cením starých původních kousků. Nejstarší, kterou mám, je z roku 1958. Je to úplně původní model panenky Barbie, který se v Americe začal prodávat. A mám tu dokonce i její předchůdkyni Bild Lilli, která původně sloužila jako reklamní předmět tohoto listu. Jenže pak odkoupil licenci Mattel, a tak vznikla první barbína," vysvětluje genezi populární panenky.
První model barbíny (vpravo) se svou předchůdkyní Lilli (druhá zprava)
Na sbírání barbín ho zajímá i jejich vývoj. "Každá série kopíruje trendy své doby. První Barbie měly vosí pas a širší boky, takový byl tehdy ideál ženské krásy. Když se podíváte na letošní kolekci, vidíte užší boky, menší prsa, odřené džíny, naprosto současné oblečení," popisuje. "Jen poměr těla a nohou se nezměnil. Někde jsem četl, že kdyby se měly upravit poměry těla, nohou a hlavy do proporcí dospělého člověka, musely by podle toho ženy měřit asi dva a půl metru," směje se.
Kolekce moderních barbín
Kadeřnické řemeslo mu pomáhá při rekonstrukci starých poškozených panenek. "Nejcennější kousky sběratelé prodávají za pět až patnáct tisíc eur, ale já mám výhodu, že mohu koupit i poškozené barbíny a kompletně je zrekonstruovat," pochvaluje si Marek Tesař. Panenky totiž mají velmi často poškozené vlasy. "Děti je češou nebo dokonce stříhají. A já jako kadeřník docela dobře dokážu podle literatury účesy opravit, aby byly shodné s originálem. A když se ví, jak na to, je kompletní hlava otázkou tak čtyř dní trpělivé práce. Ani nepoznáte, že panenku někdy nějaká holčička ostříhala dohola."
Marek Tesař při rekonstrukci vlasů
Stejně tak je občas třeba vyměnit některý z údů, chybějí okousané prsty u rukou nebo nohou, najdou se ulámané celé ručičky nebo nožičky. "Naštěstí se na mezinárodních internetových aukcích najdou kousky za rozumné peníze, které mohou posloužit jako zdroj náhradních dílů. Výsledkem je pak panenka, která vypadá, jako by byla právě vybalená z krabice," popisuje cestu od "obnošené" barbíny k výstavnímu kousku.
Tyto barbíny ještě čekají na oblečky
Sběratel v současné době dospěl do stádia, kdy je neúnosné obří sbírku prezentovat jen u sebe doma. "Jak mi dřív rodiče panenky zakazovali, teď mě naprosto podporují. Táta vymyslel vitríny, ve kterých by mohly být vystaveny a strejda je začal vyrábět. Společně teď hledáme někoho, kdo má prostor, kde by se mohla otevřít jejich stálá výstava. Pokud vím, tak rozsáhlou specializovanou sbírku u nás nikdo nemá," vyzývá čtenáře iDNES.cz. Kdo by měl zájem o spolupráci, může se obrátit na jeho e-mailovou adresu: marekpatrik@seznam.cz.
