Deratizátor je ve stejném domě poněkolikáté. "Jezdíme sem vždy po roce, letos jsme tu počtvrté," vysvětluje Herblich, který pracuje pro firmu Jaroslava Strnada z Vysokých Třebušic. Dům na žateckém Jihu přitom zdaleka není jediný, kde obyvatele trápí štěnice.
Kde se soustřeďuje víc lidí, tam se tomuto nepříjemnému hmyzu daří. Proto se stále častěji objevuje v panelácích. Téměř pravidlem je jejich přítomnost v ubytovnách, kam jezdí zahraniční dělníci. Stejně tak si ale lidé přivezou štěnice sami, například z dovolené v Egyptě.
Štěnice domácí Je noční hmyz parazitující na lidech. Živí se výhradně lidskou krví. Délka života dospělé štěnice je zhruba rok, vydrží také mnoho měsíců bez potravy. Dosud nebyl evidován případ, kdy by štěnice parazitováním na člověka přenesla nějakou nemoc. Štípance se zpravidla vyskytují v řadách po dvou a více štípnutích. To je způsobeno přesunem parazita o kousek dál v případě, že byla štěnice vyrušena během sání. Reakce kůže napadených lidí se liší - od zarudlých otoků až po malé štípance podobné těm od komárů. |
Přitom třeba v 80. letech se povedlo štěnice v Československu téměř vyhubit. "Je to migrací lidí," potvrzuje šíření štěnic Herblich. "Jezdí k nám cizí dělníci. My jezdíme na dovolenou do ciziny, což se dřív tolik nesmělo. Kde je teplo, tam se štěnicím daří nejvíc, odtud si je pak vozíme," vysvětluje deratizátor.
Pro něj jsou štěnice v posledních deseti letech běžným jevem, ale paní Marie je z nich nešťastná. Štípance ji trápí už od loňského podzimu, teprve před třemi týdny ale přišla na to, že jsou od štěnic. A když se kvůli nim bavila se svou lékařkou, styděla se.
"Bylo mi hrozně. Lékařka si bude myslet, že jsem nějaká špindíra, říkala jsem si," vypráví starší žena. Na štěnice naštěstí přišla včas. V prostěradle na posteli jich bylo jen několik. Proto stačil první postřik, aby štěnice zmizely. Opakování bylo jen kontrolní, pro jistotu.
Na štěnice stačí hygiena a úklid, tvrdí deratizátor
"Štěnice se ani nemohou prokousat tím prostěradlem, koušou jen nás. Jdou hlavně na nechráněná místa, jakou jsou ruce nebo obličej. Nejčastěji mezi třetí a pátou ránou, kdy sajou krev asi deset minut. Je to nepříjemné," popisuje Herblich chování hmyzu. A častěji si prý vybírají děti a ženy s jemnější pokožkou než muže.
Lidé si štěnice mohou do bytů donést sami. Jak v kufrech z dovolené, tak třeba z MHD. A nebo si je nastěhují s nábytkem. "Nejúčinnější je pak postřik, případně zadýmování. Tady jsem ale dýmovnici ani nemusel používat a už to bude dobré," uklidňuje Herblich paní Marii.
Na rozdíl od minulosti jsou současné přípravky účinné i šetrné. Vykuřování celých vchodů, kdy museli lidé dva dny spát mimo svůj byt, jsou dávno pryč. "My už máme z praxe vyzkoušené, co opravdu působí. Ale ne všechno, co výrobci chválí, vždy funguje," potvrzuje Herblich.
Sám se deratizací živí už šestnáct let, původně byl zootechnik. V posledních letech mu přibývá práce i s hubením hlodavců či hmyzu v domácnostech, stále ale převládá práce pro zemědělce. V domácnostech zabíjí hlavně šváby, mravence či právě štěnice.
Kromě toho, že zákazníky zbaví obtížného hmyzu, je musí také často uklidňovat. Vysvětluje jim, že není nutné vyhazovat nábytek, koberce ani se zbavovat psa. "Stačí běžná hygiena a úklid. Když se vysává, vytírá, nemají se kde schovat," opakuje lidem Herblich.
