Mnoho nástrah však už všichni překonali a mají z toho obrovskou radost. Ve čtvrtek krátce před půlnocí dala čtrnáctiletá slonice Vishesh najevo, že má bolesti. "Byla neklidná, přidřepovala, tlačila... Ale pak šla klidně spát. Mysleli jsme, že tím to skončilo," řekl ošetřovatel Igor Švihálek.
Ve dvě ráno se ale situace opakovala a po třetí hodině následoval nečekaně rychlý porod. Ačkoliv slonice rodila bez lidské pomoci, pracovníci zahrady museli slůně hned po porodu asi na hodinu od matky oddělit - odtáhli ho za zábrany hrablem na dlouhé tyči. Slonice totiž bývají po porodu agresivní, mohou své mládě i zabít. Nepomohla ani padesátiletá teta Suseela, u které ošetřovatelé předpokládali klid. Naopak. Mládě se snažila nervózně odkopnout.
Ošetřovatel Igor Švihálek ukazuje hrablo, kterým oddělili mládě od matky.
Novorozené slůně se pod matkou Vishesh snaží o napití ze struku.
Kromě speciálního hrabla a bambusové tyče s bodcem se osvědčily i fotbalové brankářské rukavice, které jim doporučili kolegové z Německa. Tam mají s porody slonic zkušenosti. "Rukavice neklouzaly a slůně se v nich bezvadně přenášelo," pochvaloval si ošetřovatel Pavel Zvolánek.
Odpoledne už sameček vesele pobíhal okolo matky a pokoušel se z vemene pít. Ale jen pokoušel. Právě to ošetřovatelům přidělává vrásky. I přes svých 78 kilogramů totiž mláděti chybí asi 5 centimetrů k ideálu, a proto se hůře dostává ke struku. I když mu matka, ač jde o prvorodičku, pomáhá například přikleknutím, ještě v sedm hodin večer se novorozenec nenapil.
Bez potravy slůně vydrží asi den. V nejhorším případě by dostal náhražku, což ale není snadné, navíc by zřejmě později odmítalo mateřské mléko.
Ošetřovatel Igor Švihálek s tyčí, díky které držel agresivní slonici v odstupu od ošetřovatelů při odebrání mláděte.
Kvůli karanténě zůstane sloní pavilon do odvolání zavřený, ale návštěvníci mají možnost alespoň nakouknout přes skleněné dveře a doufat ve štěstí. Hlavně děti se pohledu na mládě nemohly nabažit. "Když jsem byl s kamarádem u tygrů, tak mi taťka volal, že se narodilo slůně. Mrzí mě, že nemůžeme dovnitř, ale chápu to. Je to jako s malým dítětem," řekl desetiletý milovník přírody Adam Stareček z Ostravy-Zábřehu.
Lidé nejčastěji vidí marné pokusy mláděte o kojení.
Návštěvnický pohled do uzavřeného sloního pavilonu
Hlavně děti pokoušejí štěstí zahlédnout slůně.
Samce si lidé užijí asi 5 let, pak rodinu, zahradu i město opustí. Jméno dostane, až bude jasné, že zvládl všechny nástrahy prvních let života.
Velmi brzy, možná v nejbližších dnech, by měla porodit druhá z březích slonic, třiačtyřicetiletá Johti, matka Vishesh. Otce mají společného, samce Calvina. K samicím Suseele, Johti a Vishesh se připojil v roce 2009 a nad plán se mu podařilo oplodnit dvě samice. Nyní je od rodiny oddělený, možná jen dočasně.
