Konečně jsme na mýtině Mbeli
K mýtině Mbeli se na pirogách nepřibližujeme pro zábavu. Jinak to prostě nejde. Plavidlo, jehož vydlabávání trvá měsíc, odstrkují pádly dva muži. V úzkém toku říčky, který se co chvíli ještě rozděluje, člun občas uvízne na kmenech pod vodou.
Po víc než hodině přistáváme u základny Mbeli. Sestává z dřevěných domů pro výzkumníky a místní personál a z domků postavených na pilotech vysoko nad terénem, které jsou určeny pro turisty. Je nepředstavitelné, jak to všechno bylo možné vybudovat z materiálu dováženého jenom na pirogách.
Miroslav Bobek na cestě na základnu Mbeli. Jinak než na pirogách se tam není možné dostat. Pirogu, tedy člun vydlabaný z kmene, odstrkují úzkým korytem řeky dva muži s pádly .
K vlastní mýtině se jde dalších dva a půl kilometru tropickým deštným lesem. Z vysoké plošiny pak lze pozorovat slony, buvoly, sitatungy, bonga – a ovšem gorily. Záleží ale na štěstí. My ho zrovna moc neměli: skupina tří goril a jeden solitérní samec, jmenuje se Dill.
Mýtina Mbeli je dnes už legendární. Sledování goril na této mýtině přineslo mnoho poznatků například o tom, jaká je dynamika jejich skupin. Thomas Breuer tu natočil nejen Leah s její holí, ale také páření goril tváří v tvář. (Záznam páření goril v pražském gorilím pavilonu najdete mimo jiné zde.)
Ročně se na mýtinu vypraví 100 až 150 turistů. Romantická cesta pirogami totiž následuje až poté, co překonáte minimálně tisíc hrůzyplných kilometrů z Brazzaville či z Yaoundé.
Šafránův otec je Koriandr
Na pozorovací plošině u mýtiny Mbeli leží k nahlédnutí tlustý fascikl. Obsahuje přehled všech goril, které na mýtinu vycházejí, jejich identifikační znaky, příslušnost k jednotlivým rodinným skupinám a zápisky celé řady pozorování. Je to zajímavé čtení.
Gorila na mýtině Mbeli
A jako cokoli, i tuhle "knihu" lze číst různým způsobem. Mýtina se může stát dokonce svého druhu jevištěm, na které vycházejí různé postavy a rozehrávají situace i celá absurdní dramata (nebo mýdlové opery). Jména goril k tomu přímo nabádají. Výzkumníci z různých částí světa je totiž po různě dlouhém pobytu v džungli a v nejrůznějších hnutích mysli pojmenovali mnohdy skutečně podivně. V závorkách moje pokusy o vysvětlení:
Conan (míněn Barbar Conan?)
Hitchcock (režisér)
Kingsley (spisovatel?)
Courtney (Love?)
Sherlock
Amber (= jantar)
Sassoon (podle šamponu?)
Rudyard a Kipling
Custer (americký generál?)
Franklin (napadá mě víc Franklinů...)
Jen si to představte: (Barbar) Conan se na mýtině dostane do střetu s (generálem) Custerem! A to se u spousty jmen radši vůbec nepokouším o vysvětlení jejich původu. Na druhé straně některá jména je ani nepotřebují. To se týká nejen Whisky, ale také skupiny, v níž Koriandr je otcem Šafrána a Zázvoru.
Bomassa-Mbeli, úterý 8. března
