Moja, první gorila narozená v České republice, která si vydobyla nesmírnou popularitu a oblibu, tráví v Praze poslední hodiny. Dospěla a musí z pražské zoo odejít, aby se stala součástí nové rodiny a mohla mít vlastní mláďata. Nový domov najde už brzy v Cabárcenu ve španělské Kantábrii.
Jak se s Mojou rozloučila její kmotra Dagmar Havlová se podívejte zde:
29. září 2011 |
Kam odchází Moja
Parque de la Naturaleza de Cabárceno se nachází nedaleko od břehů Biskajského zálivu v bizarní krajině tvořené členitými skalními útvary, jež – kupodivu – vznikly působením člověka. Od římských dob až do roku 1989 se v místech nynější zoo těžila železná ruda.
Prohlédněte si Cabárceno |
V době, kdy se tu těžba chýlila ke konci, prolétal nad železnorudnými doly ve vrtulníku tehdejší předseda kantábrijské vlády a současně velký milovník Afriky. Napadlo ho, že by je šlo využít pro vybudování zoologického zahrady. Ta se dnes rozkládá na 750 hektarech a chová 120 druhů zvířat, mezi nimiž jsou i nosorožci, sloni či hroši.
Pro srovnání, Zoo Praha má rozlohu asi 60 hektarů, takže Cabárceno je dvanáctkrát větší. Už proto je jeho pojetí zcela jiné: mezi jednotlivými expozicemi se jezdí auty nebo případně autobusy, poněvadž projít takovou plochu zkrátka nelze.
Velikosti celé zoo odpovídá i plocha výběhů. Ten největší a nejkrásnější, s africkými slony, antilopami a buvoly, má plochu přes dvacet hektarů a v kombinaci s načervenalými členitými skalami – přes které ze sousedního výběhu "migrují" vodušky lečve – vyvolává snad ještě afričtější dojem než Afrika samotná.
Parque de la Naturaleza de Cabárceno vybudovali v místech, kde se do roku 1989 těžila železná ruda.
Jak výběh slonů, tak naprostá většina dalších expozic využívá terénu zformovaného těžbou, takže jsou vymezeny spíše skalami než umělými zábranami; plotů a mříží je v Cabárcenu relativně málo. Některé výhledy na zvířata jsou tak skutečně impozantní, jinde se ovšem platí vysoká daň v podobě nepřirozeného pohledu shora.
Naprostá většina expozic využívá terénu zformovaného těžbou, ten určuje i možnosti výhledů na zvířata.
Jedinečný je i výhled na celou zoologickou zahradu a do barvité okolní krajiny či na blízké město Santander. A právě na santanderském letišti by měl co nevidět přistát speciální let s Mojou na palubě, aby se v Cabárcenu připojila ke své nové rodině. Chelewa, Nadia a především stříbrohřbetý Niky už na ni čekají.
