Dřív se klíšťata v bezprostředním okolí měst s výjimkou jižních Čech a Opavska nevyskytovala, nyní je běžně "chytíte" v městském parku i na dětském pískovišti. A důsledky se bohužel projevují. Průběžně stoupají počty nakažených boreliózou, vloni se výrazně navýšil i počet onemocnění klíšťovou encefalitidou a jejích obětí.
Čísla jsou neúprosná. Počet pacientů s klíšťovým zánětem mozku byl v Česku loni druhý nejvyšší za posledních 30 let: počet nakažených stoupl na 861 a zemřelo pět lidí, všichni starší 60 let. O rok dříve onemocnělo 569 lidí, tři zemřeli. Více v článku Encefalitidy bylo loni nejvíc za poslední léta, pět nakažených zemřelo.
Počty případů klíšťové encefalitidy za minulých 10 letV letech 2002 až 2011 se podle údajů Státního zdravotního ústavu v České republice objevilo následující množství případů klíšťového zánětu mozku: |
Prevencí je očkování, do kterého vás nikdo nemůže nutit
Docent Maďar je prezidentem Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny, vede od loňského roku Koalici pro podporu očkování a řadu let pracuje jako odborný garant sítě očkovacích center na území České republiky. Situace je podle něj u nás nejhorší v Evropě, nejohroženější skupinou jsou senioři.
Proočkování v ČRV Česku je očkováno proti klíšťové encefalitidě zhruba 19 procent lidí, hlavně děti. Ve věku do 12 let je očkováno 36 procent populace, mezi 50 a 59 lety 12 procent a ve věku nad 70 let jen 7 procent. |
Hlavním důvodem nárůstu je podle Maďara to, že lidé tráví víc času v přírodě, věnují se turistice či zahrádkaření a příležitostí k nákaze tak přibylo. "V letech 1965 až 1992 byl průměr počtu onemocnění o polovinu nižší než v letech 1993 až 2011, kdy jsme zaznamenali přes 600 infekcí ročně," upřesnil.
Zajímavá souvislost se ukázala v oblastech, kde stoupla nezaměstnanost. Přibylo tam případů nákaz. "Nezaměstnaní si zřejmě přivydělávali sběrem lesních plodů," nabízí Maďar vysvětlení. Počet nakažených podle něj souvisí i se stárnutím populace.
S infekcí se totiž hůře vyrovnávají právě senioři, kteří většinou mají i nějaké chronické onemocnění. Na následky infekce proto také nejčastěji umírají, přitom se chrání očkováním méně než ostatní.
Proč se u nás klíšťatům tak daří
Vyšší riziko nákazy souvisí také s tím, že v Česku jsou pro klíšťata dobré klimatické podmínky, průměrné teploty jen výjimečně klesnou pod sedm stupňů Celsia. Také vzduch má pro ně vhodnou vlhkost a nebývá tu extrémní horko.
Navíc ubylo zemědělsky obdělávaných ploch. A vysoká tráva, zejména na krajích lesíků a podél potoků a vodních ploch, je pro ně nejpříhodnějším místem k žití.
Jak si klíšťata hledají své oběti- Klíšťata "nelétají", do vzdálenějších míst je přenášejí zvířata a ptáci. - Klíšťata nevidí, řídí se čichem. - Teplokrevné tvory detekují podle vydechovaného oxidu uhličitého. - Číhají na stéblech trávy, aby se přichytila oběti a nasála se její krve. |
Jedinou účinnou prevencí proti klíšťové encefalitidě je podle docenta Maďara očkování. "Očkovat lze celý rok, očkuje se ve třech dávkách a ochrana pak trvá tři až pět let. Přeočkováním se obnoví." Zdravotní pojišťovny na vakcínu přispívají.
