Českému království tehdy vládl císař Leopold I., Vídeň obléhali Turci a v Kroměříži ve stejný rok vyrazili stříbrný tolar tak zdobný, že ho odborníci po 330 letech zařadili do unikátní reprezentační kolekce tolarů z jednotlivých mincoven Čech a Moravy.
Významnější je jen sbírka VatikánuPoklad olomouckých biskupů, kteří sídlili v Kroměříži, zatím viděla jen hrstka vyvolených, především historiků. "Kroměřížská sbírka není nijak početná, jde řádově o desítky mincí a medailí. Mimořádná je však tím, že jsou v ní jen ražby církevních mincoven," vysvětlil správce sbírky Miroslav Myšák. Jádro sbírky vzniklo ve druhé polovině 19. století. Společně nebyly mince nikdy ani vystaveny, proto bude jejich zpřístupnění přelomovou událostí. Naplánované je na sezonu 2014/2015. "Ve druhém patře zámku vznikne stálá výstava. Momentálně řešíme, jak ji sestavit a popsat, čekat budeme také na vitríny," dodal Myšák. Ty musí být bezpečnostní, z nerozbitného skla a vybavené pohybovými čidly. Jedna taková vyjde na desítky tisíc korun. Už na příští rok však slibují odborníci první část katalogu, který unikátní sbírku popíše. U každé mince budou informace, odkud pochází, z čeho je vyražená, ale i jak se dostala do sbírky. V závěru bude mít katalog až 15 dílů. |
Poprvé ho vyrazili v roce 1683. Jeho novodobou repliku nedávno pokřtili v Kroměříži.
"Je to sběratelský unikát, jde o jednu z nejhezčích mincí, které se v Kroměříži razily," tvrdí Lukáš Jokl, marketingový manažer České mincovny v Jablonci nad Nisou.
Právě odtud replika pochází. Loni vyrazili tolary z šesti mincoven včetně té kroměřížské, letos přidají ještě čtyři další.
"Chceme ukázat, co ve které mincovně dělali, a vždy přidáváme i historicky ověřený text s příběhem té které mince," dodal Jokl.
Na tolaru je latinský nápis
Stříbrným tolarem z Kroměříže, který se razil z trojské unce ryzího stříbra, se ve své době běžně platilo. Podle historika a numismatika Petra Vorla, který s Českou mincovnou na výběru tolarů do speciální kolekce spolupracuje, jde o mimořádně zdobnou minci.
"Na lícní straně je prostovlasé poprsí vydavatele v detailně propracovaném biskupském taláru. Rubová strana nese složitou heraldickou výzdobu," píše Vorel v dokumentu přiloženém ke krabičce s tolarem.
Upozorňuje také na čtvrcený štít ve tvaru srdce se znakem olomouckého biskupství nebo rodový erb Lichtenštejnů.
"Nad tímto znakem jsou symboly církevní a světské moci olomouckých biskupů, tedy biskupská mitra a berla a knížecí koruna a meč," pokračuje Vorel.
Latinský nápis na tolaru překládá takto: Karel, z Boží milosti biskup olomoucký, vévoda, kníže Svaté říše římské, hrabě české královské kaple a hrabě z Lichtenštejna.
Sběratelé pořídí každý ze série stříbrných tolarů za 1 450 korun. Na jakou hodnotu se časem vyšplhají, se však dá odhadovat jen těžko. Důležitou roli hraje fakt, že jich Česká mincovna vyrazila jen tisíc kusů.
"Teď jsou ještě příliš nové, dají se bez problému sehnat a koupit," uvažuje numismatik a obchodník s mincemi Michal Žmolík.
Obecně se dá říct, že mince je cenná v okamžiku, kdy není dostupná. "Navíc jde o medaile, ne o mince v pravém smyslu slova. Medaile se vydávají při nějakém výročí nebo podobné významné události, u nás je ale mnoho lidí nesbírá. Větší část tuzemských sběratelů má zájem o mince," dodal.
Kroměříž o povolení mincovny stála dlouho
O to, aby se v Kroměříži mohly razit mince, usilovalo olomoucké arcibiskupství už v 16. století. Císařský glejt nakonec získalo až v roce 1608.
Žádosti, která se vracela několik desetiletí, ale nevyhověl císař Rudolf II. jen tak. Oplátkou získal cenné spojenectví biskupa Františka z Ditrichštejna ve válečném tažení, v němž už v té době zůstával osamocený.
V Kroměříži se však díky povolení mohlo začít s ražbou mincí. Ty první vznikly na přelomu let 1613 a 1614.
Mincovnu v Kroměříži najdete snadno. Nachází se u cesty od zámku směrem ke koupališti.
Takto vypadá erb na budově mincovny v Kroměříži.
Největší rozmach zažila mincovna o půl století později, v době biskupa Karla z Lichtenštejna. Do oběhu dodávala obyčejné mince v hodnotách od půl krejcaru do patnácti krejcarů. Bylo běžné, že se na jednom území platilo penězi z různých mincoven.
"Tehdy nebyly peníze kryté zlatem v bance jako dnes. Tato mince měla hodnotu toho kovu, ze kterého byla vyrobená," vysvětlil historik kroměřížského arcibiskupského muzea Miroslav Myšák.
Stříbrné tolary a zlaté dukáty proto byly na běžné placení příliš cenné, razily se málo, zato však razidly, která měla mimořádnou uměleckou i technickou úroveň.
Budova kroměřížské mincovny se dochovala až do dnešních dnů, ale bez původního vybavení. Nabízí však repliky původních strojů, stálou výstavu o mincovnictví na Moravě nebo komiksově zpracované dějiny mincovnictví.
Navazuje na ni loni zpřístupněná vodárna, ve které se dochovalo zařízení na čerpání vody z přelomu 19. a 20. století a někdejší orlovna. Ta dnes slouží jako výstavní galerie.
