Na základě v neděli zveřejněného článku o výzkumu chování divočáků na území Šumavy (více zde) nám čtenář Pavel Jeřábek poslal pár fotografií z Mníšku pod Brdy (o divočácích v Mníšku také zde), kam divočáci od podzimu chodí až do zahrad u rodinných domů. A nejen tam.
"V Mníšku prasata chodí i na náměstí, městská policie je jednou ráno vytlačovala i osobním autem, aby lidi mohli dojít k autobusu," napsal. Divočáci prý ale jejich auto jednoduše obešli, nijak je to nerozhodilo. Místním teď došla trpělivost a shánějí podpisy pod petici Stop divokým prasatům v Brdech (text petice zde) adresované Ministerstvu zemědělství ČR a městu Černošice.
Obávají se, že je jen otázkou času, kdy může nastat situace, že vystresovaný divočák - nejpravděpodobněji bachyně se selaty - napadne člověka a dojde k újmě na zdraví. Požadují proto jednorázový odstřel a poté průběžnou kontrolu stavu divokých prasat, včetně rozumné úpravy stávající legislativy.
Plot, který není pevně přichycen k zemi, divoké prase nezastaví
V Mníšku prasata chodí do vsi od podzimu, kdy lesy zaplaví houbaři, a tak už to vydrží po celou zimu. "Stačí, aby zahrada měla malou díru v plotě, nebo nebylo pletivo oplocení pevně přichyceno k zemi, a máte je tam. I louka na druhé straně našeho údolí je prakticky do poloviny rozvrtaná prasaty," přiložil čtenář fotografie.
To není tankodrom, ale louka pod lesem. Aby se na ní dalo sušit seno, musí se urovnat.
Ani plot u zahrady neznamená pro divoké prase překážku, pokud není pevně spojen se zemí.
Takto "rozvrtaná" louka představuje pro zemědělce spoustu práce při rovnání louky vláčením a smykováním. "To, co se dá normálně zvládnout za jednu jízdu, se musí pomalu přejíždět i více než čtyřikrát, aby louka byla alespoň trochu rovná a při sušení sena si člověk nezničil sekačky a obracečky," vysvětluje Jeřábek.
Na zahradách je to podle něj případ od případu. Někdo to jen urovná tak, že shrábne drny do děr, jiní předělají celou zahradu. "Zahradu o 1000 m² jsme rovnali čtyři 4 dny, a to jsme se nesnažili ze zahrady udělat letiště, ale jen roztrhat drny a odvozit je na kompost, bylo jich asi osm až deset m³. Pak trochu urovnat, aby se zahrada nechala znovu zasít, a pak i sekat," popsal Jeřábek nutné jarní úpravy na prasaty rozryté zahradě u rodinného domu. Není divu, že některé rodiny ploty zabezpečují dokonce betonářskými sítěmi.
"K nám na zahradu chodila prasata v zimě zhruba v půl druhé v noci, než jdu spát. Snažil jsem se je párkrát trochu vyplašit, ale je to marné. Jsou chytrá, mají z lidí srandu," posteskl si Jeřábek.
A ještě zavzpomínal, že když studoval, učili se ve škole, že divoká prasata jsou užitečná, protože žerou ponravy a housenky škodlivého hmyzu v půdě a podporují přirozenou obnovu lesa převracením hrabanky. "Uplyne několik desetiletí a ukáže se, že divoká prasata škodí vyrýpáváním náletů, požíráním mláďat zajíců, srnčí zvěře a vajíček ptáků hnízdících na zemi a podobně."
Škodí prasata i u vás v obci? Jak to řešíte? Dá se na ně nějak vyzrát? Zapojte se do diskuze, nebo nám napište do redakce. K nejzajímavějším příspěvkům či fotografiím se vrátíme.
Takto před rokem řádili divočáci v golfovém areálu u Lázní Bohdaneč
12. ledna 2012 |
