Nejmenší vlaštovky potřebují přirozenou obnovu řek, stejně jako člověk

Břehulí říčních k nám letos z teplých krajin přiletělo více než obvykle, jenže řadu jejich kolonií vyplavila na počátku června velká voda. Pomohla by obnova přírodního stavu středně velkých řek a vytvoření přirozených kolmých břehů, aby řeky mohly v krajině volně meandrovat, během povodní se rozlít do okolní krajiny a nezpůsobovat větší škody.

Břehule říční si vyhrabávají své nory do kolmých říčních břehů. Na fotografii pár s mládětem | foto: Profimedia.cz

Osud naší nejmenší vlaštovky břehule říční, která je ptákem roku 2013, skutečně výrazně souvisí se stavem říční krajiny a s povodněmi. Stejně jako osudy obyvatel oblastí postihovaných povodněmi. Obnova přírodního stavu našich vodních toků by tak zmírnila následky povodní a pomohla i ohroženým břehulím.

Břehule říční

"Břehule původně žily v kolmých říčních březích, do nichž si vyhrabávaly své nory. Jejich hnízdní stěny každoročně obnovovaly řeky při jarních povodních, napřímení řek a opevnění břehů ale břehule o přirozená hnízdiště připravilo," vysvětluje problém našich nejmenších vlaštovek Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.

"Většina našich potoků a řek dnes připomíná spíše kanály. Navíc jsme při napřimování a betonování vodních toků přišli o celou jednu třetinu jejich délky, a tedy o významnou část jejich retenčního potenciálu. Je nejvyšší čas vrátit řekám jejich přirozený prostor. Pomůže to nejen břehulím, ale i lidem," tvrdí Jiří Řehounek, který se ochraně břehulí a obnově jejich hnízdních stěn věnuje v českobudějovickém občanském sdružení Calla.

Letos na jaře břehulí přiletělo ze zimovišť po mnoha letech neobvykle velké množství, takže početnost kolonií na většině v květnu zkontrolovaných míst byla vyšší než v uplynulých letech. Jenže chladné počasí, silné deště a vzedmuté hladiny řek na začátku června způsobily tomuto zákonem chráněnému druhu značné ztráty.

"Evidujeme celou řadu kolonií zcela přeplavených vodou nebo částečně sesunutých. Chladné a deštivé počasí, kdy ptáci jen těžko shánějí potravu, se promítne i do nízké hnízdní úspěšnosti těch břehulí, jejichž hnízda nebyla vyplavena. Jen na území Prahy byly vzedmutými hladinami Vltavy a Berounky vyplaveny tři kolonie čítající nejméně 300 párů břehulí. A další velkou vodou zasažené kolonie se nacházejí dále po proudu u soutoku Vltavy a Labe a v dolním Polabí," dodává biolog Petr Heneberg, který se břehulím věnuje dlouhé roky.

Břehulím pomohou zaslepené trubky, obnova toků i člověku

Adoptujte břehuli

Na ochranu břehulí můžete přispět sdružení Calla, které garantuje využití daru právě na projekty ochrany břehulí říčních (více zde). Odměnou vám bude symbolická adopce břehulí na některém z jihočeských hnízdišť. 

Obnovu hnízdních stěn můžete podpořit finančně, poskytnutím těžké techniky pro údržbu stěn zdarma nebo poskytnutím nevyužitých pozemků v opuštěných přírodovědně cenných pískovnách pro ochranu přírody.

Ve městech, kde obnova přirozených koryt řek nepřichází v úvahu, je podle Petra Heneberga pro břehule rozumnou alternativou i zabudování zaslepených drenážních trubek těsně pod vrchol nábřežních zdí: "Břehule tyto lokality ochotně osidlují. I u nás by se tedy mohly lokality stát novým druhem přímo uprostřed městských aglomerací, jako je tomu již na mnoha místech západní Evropy."

Pokud nechceme v krajině přijít o naše nejmenší vlaštovky, musíme kvůli uměle spoutaným řekám vynakládat další peníze na údržbu člověkem vytvořených hnízdních stěn.

"Nejjednodušší a opravdu trvalou pomocí pro tyto ohrožené ptáky by ovšem byla obnova přírodního stavu alespoň některých středně velkých řek, která by umožnila opětovný vznik přirozených kolmých břehů. Takové řeky by mohly v krajině volně meandrovat a během povodní se rozlévat do okolní krajiny, aniž by způsobovaly větší škody," vysvětlil Vermouzek.