Je to už třetí návrat divokých koní do volné přírody v režii pražské zoo. Zprávu o bezproblémovém přistání v Mongolsku podal ředitel zahrady Miroslav Bobek. Z transportních boxů se koně dostali večer.
"Klisny vyběhly ve středu po půlnoci po necelých pětatřiceti hodinách náročné cesty do aklimatizační ohrady v Gobi B," informoval mluvčí pražské zoologické zahrady Michal Šťastný.
Při více než sedmnáctihodinovém letu byla prý zvířata vesměs klidná, dobře zvládala i mezipřistání v Kazani a Novosibirsku. Klisna Jácint si ale rozsekla kůži nad okem, zřejmě při nakládce. "Nic vážného to není, ale hezky to nevypadá," komentoval ředitel Bobek.
Zvířatům přálo podle jeho slov naštěstí i počasí. Dřívější předpovědi totiž hlásily zataženo, přičemž déšť mohl přistání na nezpevněné letištní ploše v Bulganu zkomplikovat.
Zvířata po přeletu absolvovala ještě asi desetihodinovou jízdu autem do parku Gobi B. Podle Bobka jim boxy obalili navlhčenou plstí, aby se koně nepřehřívali. Během celého transportu byla zvířata pod vlivem lehkých utišujících prostředků.
Do Mongolska letěly čtyři klisny, z toho jedna náhradnice
Z Prahy do Mongolska odletěly v pondělí odpoledne čtyři klisny (více čtěte zde). Drobné komplikace se přitom objevily při nakládání koní do beden v aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Klisna Rosina situaci špatně snášela, v transportní bedně si lehala a hrozilo, že by s ní byly po cestě problémy.
Místo ní byla proto na cestu do Asie vypravena náhradnice Barča. Spolu s ní a Jácint odletěly také klisny Spange a Lotusz.
Do Mongolska, původní domoviny koní Převalského, tak pražská zoo v uplynulých třech letech odvezla celkem dvanáct koní. Ve volné přírodě byl kůň Převalského, poslední divoký kůň vůbec, vyhuben před čtyřiceti lety. Pražská zoo se v chovu koní Převalského velmi angažuje a od roku 1959 vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu.
Podívejte se, jak loni v červenci vyběhly pražské klisny do mongolské stepi
26. července 2012 |
