Ryby mě neberou jako vetřelce, říká potápěč z rybníka ve slovácké Modré

Neopren si obléká i dvakrát za den, každý týden umývá pod vodou plexisklový tunel a zhruba jednou za měsíc dělá pro návštěvníky exhibici s rybami. Profesionální sportovní potápěč Vladimír Přibyl se stará o rybník v Modré na Uherskohradišťsku, kde před více než rokem vznikla expozice Živá voda.

"Hrozně mě to baví. Když mám v neděli volno, už se nemůžu dočkat pondělka," svěřil se s nepředstíraným úsměvem po jedné ze služeb potápěč Přibyl.

Sladkovodní rybník v obcí Modrá poblíž Uherského Hradiště má 850 kubíků vody, metr pod hladinou vody končí strop osmimetrového tunelu, jeho podlaha je v hloubce 3,5 metru a pod ní jsou další tři metry vody.

Návštěvníci se díky tomu mohou ponořit pod hladinu a pozorovat život v typickém moravském rybníku. Vidí candáty, cejny, kapry, štiky, jesetery i obrovské vyzy, které měří téměř dva metry (více čtěte zde).

Teritorium štiky

S potápěčem si navíc prohlédnou i ty, které by k tunelu jinak nepřiplavaly.

"Velmi přátelský je třeba jeseter ruský nebo vyza. Ale k tunelu se mi podaří dostat i sumce nebo štiku. Neberou mě jako vetřelce," vysvětlil Přibyl.

Musí ovšem vědět, jak s rybami zacházet. Díky dlouholetým zkušenostem už ví, že k nim nesmí přistupovat zezadu, ale z boku. Jinak se lekají.

Metrová štika mu ráda dává najevo, že rybník je její teritorium. Vyza si na něho za půl hodiny zvykne natolik, že ho na konci už vozí kolem tunelu.

Jak jsem potkal ryby

Přečtěte si reportáž redaktora MF DNES z návštěvy areálu v Modré.

"Máme tady čtyři vyzy a každá je jiná. Už je od sebe rozeznám," prohlásil Vladimír Přibyl.

Areál v Modré nabízí kromě pozorování života pod vodou také trojrozměrnou dotykovou výstavu ryb. Právě na ní si mohou děti každou rybu osahat.

Expozice bude otevřená i v zimě. Až rybník zamrzne, mohou se totiž návštěvníci dočkat i dalších příjemných překvapení. "To přivedu k tunelu i candáta," slíbil Přibyl.