Ta chata má romantickou historii. Stojí na louce u řeky, kde herec Rudolf Hrušínský v létě roku 1945 poprvé políbil svou budoucí ženu. Oba pak jezdili celý život do Plané nad Lužnicí odpočívat. Měli to tam moc rádi.
"Vidím to jako dnes, bylo 18. srpna 1945 a ochotníci hráli v Plané nad Lužnicí Maryšu," vzpomínala kdysi Eva Hrušínská na seznámení se svým budoucím manželem.
E-kniha Chalupáři stříbrného plátnaE-knihu Radka Laudina s chalupářskými příběhy Miroslava Horníčka, Jiřího Sováka, Vladimíra Menšíka a dalších koupíte na knihy.idnes.cz za 149 Kč |
"Rudolfův otec hrál Vávru a Rudolf Francka, a ten den jsme se seznámili. A zakrátko nato jsme se rozhodli, že se vezmeme." Svatba byla o Vánocích téhož roku a příští podzim se novomanželům narodil syn – Rudolf, v pořadí třetí, kterého v posledních letech hodně zaměstnává natáčení seriálu Ulice.
Když se manželé Hrušínští pár let po válce dozvěděli, že je místo jejich milostného vzplanutí na prodej, neváhali. Pozemek koupili a postavili si na něm chatu. Rudolf Hrušínský byl už v té době velmi známý umělec. Měl za sebou řadu povedených filmů, třeba Neviděli jste Bobíka? nebo Pancho se žení. Tento snímek i režíroval. Chata Hrušínských dodnes stojí jen několik minut chůze od centra města proti proudu řeky. Je to příjemná procházka po pěšině na pravém břehu.
V květnu roku 2013 ale nebyl na chatu pěkný pohled. Pozemek zarostlý vysokou trávou ohraničoval polorozpadlý plot. Poničené bylo i molo, na kterém Rudolf Hrušínský chytával ryby. Podle místních patřila v té době chata ještě potomkům slavného představitele filmového Švejka. Jelikož ale přestala ve městě fungovat galerie, kterou provozoval Rudolf Hrušínský mladší, spekulovalo se o možném prodeji hercovy chaty. Že stojí rekreační sídlo v atraktivním území, o tom svědčí i cedule stojící opodál. Je na ní psáno, že tato oblast je evropsky významnou lokalitou.
Na Rudolfa Hrušínského staršího si mnozí obyvatelé Plané dodnes pamatují.
"Můj otec byl pekař a paní Hrušínská za ním vždycky ráno přišla. Chtěla celý první plech rohlíků. Táta pekl takové ty krásné mastňáky. Paní říkala, že Rudla si jich dá vždycky ráno pět ke kafi," zavzpomínal jeden z místních penzistů.
"On vždycky chytal ryby a lidi na lodičkách ho zdravili. Čudly jsme v řece chytali i my jako kluci, to k životu v Plané zkrátka patří," dodal muž.
Za Rudolfem Hrušínským jezdili na chatu k Lužnici i jeho známí kolegové. Třeba Bronislav Poloczek. "Zažil jsem s ním spoustu krásných chvil. Nejkrásnější a zároveň nejsmutnější se udála při mé poslední návštěvě v Plané nad Lužnicí. Byl slunný podvečer, osaměli jsme na zápraží jeho chaty. Strašně ho bolely nohy, měl je ponořené v lavoru s vodou. V tu chvíli mi pootevřel dveře do své herecké kuchyně. Rádi jsme spolu mlčeli, ale tehdy začal tiše vyprávět o svém řemesle, o všech těch finesách, které nejsou na povrchu vidět, ale ve svém souhrnu dávají onu jedinečnost herectví, jeho osobnosti. Řekl jsem: ,Sepiš to, vydej to.‘ Smutně se na mě podíval a pronesl: ,Pro koho?‘ Zůstane mi záhadou, proč mi to vyprávěl, ale bylo to úchvatné. Žel naposledy," popsal Poloczek před lety v Květech.
Rudolf Hrušínský učil odmalička rybařit i své syny. Zejména Rudolf mladší vášeň podědil se vším všudy. Přímo před chatou jim brali kapři, líni, štiky a velcí okouni. Paní Hrušínská jim chystala těsto pro ryby, do kterého přidávala anýz. Krásně pak vonělo a chutnalo i její vnučce, která si potají uždibovala. Kuchání ryb ovšem manželka mimořádného herce neměla příliš v lásce.
Chata HrušínskýchJak se tam dostat: Planá nad Lužnicí je vzdálena osm kilometrů od centra Tábora a jedenáct kilometrů od Soběslavi. Chata Hrušínských dodnes stojí jen několik minut chůze od centra Plané nad Lužnicí proti proudu řeky, po pěšině na pravém břehu. Co je v okolí: Šestadvacet kilometrů od Plané leží Veselí nad Lužnicí, kde Rudolf Hrušínský natáčel v roce 1967 film Rozmarné léto. Dojížděl tam ze své chaty. Filmová plovárna tehdy stála asi kilometr po proudu Lužnice od veselského náměstí. Jde o soutok Lužnice a Blatského potoka. Co je ještě v okolí: Housův mlýn v osm kilometrů vzdáleném Táboře. Zážitkový skanzen husitství pod městskými hradbami nabízí třeba muzeum tortury, zbrojnici, šermírnu či lidovou i panskou krčmu. |
Když ale ryby háčky míjely, nevadilo to. Rudolf říkával svému synovi, že není důležité něco chytit, protože je to pro ně stejně krásně prožité odpoledne.
Do Plané jednou zajel i herec a později poslanec Vítězslav Jandák. Bylo to v době, kdy s Hrušínským točili film Dým bramborové natě. "Jednou jsme seděli u nich na chatě. Jindy jsem měl přinést Rudolfovi vodku. Řekl jsem mu, že nesmí, že má cukrovku a je po infarktu.
On na to, že je to stejné, jako by se hrála Prodaná nevěsta bez Mařenky," zavzpomínal Jandák před časem v Deníku.
Na chatě u Hrušínských se roky dodržovaly pravidelné rituály. První sobotu o letních prázdninách tam vždycky pekli sele, což si pravidelně nenechalo ujít hodně kamarádů. A pak také členové velké rodiny vozili do Plané lahvičky se slanou vodou pokaždé, když se dostali někam k moři. Obsah pak vylili do rybníčku nedaleko chaty a vyprávěli, jak se na cestách měli.
Když Rudolf Hrušínský v roce 1994 zemřel, řekl jeho kolega z Národního divadla Josef Vinklář redaktorovi Rudého práva: "Odešel jeden z největších bardů českého herectví. Je to líto všem. Určitě nejvíce jeho blízkým, ale jistě také divákům, hercům, kolegům. Je to jistě líto i jeho milované řece Lužnici a smrkům a jedlím, na které se tak rád díval ve vzácných chvílích odpočívání na svém místě, kde byl tak rád, ve své Plané nad Lužnicí."
