Spory se týkají nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. To ukládá, aby se kontrolovaly spalinové cesty.
„Problém je v tom, že zplodiny ze spotřebiče B, tedy běžného kotle na plyn, dosahují teploty asi 120 až 130 °C, u kondenzačních kotlů kolem 60 °C. Když při těchto teplotách způsobíte požár, jste zralí na Nobelovu cenu,“ podivuje se Petr Kebrdle z Českého sdružení pro technická zařízení.
Doplňuje i fakt, že Úřad pro technickou normalizaci a Generální ředitelství hasičského záchranného sboru vydaly výklad nařízení, kde určily, co je to vlastně spalinová cesta. Shodly se na tom, že spalinová cesta je dutina určená k odvodu spalin.
a) Plně průchodný výměník a funkční odvod spalin b) Kotel se znečištěným výměníkem (spaliny obtékají výměník) c) Kotel s neprůchodným komínem
To zní na první pohled rozumně, ale ve skutečnosti se tak podle Kebrdleho komínem stala například i dutina pro odvod zplodin z digestoře a ne jen kouřovod a komín, jak bývá obvykle chápáno. Vzato do důsledku by člověk mohl být kontrolován, zda si nechal jednou ročně zkontrolovat odvětrání digestoře.
České sdružení pro technická zařízení společně s Cechem topenářů a instalatérů České republiky tedy vydalo stanovisko, ve kterém upozorňuje na nutnost legislativní úpravy vzhledem ke zvyšujícímu se počtu otrav oxidem uhelnatým (CO).
V 99 procentech je otrava oxidem uhelnatým způsobena tím, že spotřebič není čištěný. Dochází k ucpání difuzorů ve výměníku, zamezí se tím přístupu k sekundárnímu spalovacímu vzduchu, takže vzniká oxid uhelnatý.
Cílem společného postupu je upravit nelogické nařízení, které nutí vydat občany peníze na prevenci tam, kde nic nehrozí, a přesunout je do povinných kontrol spotřebičů. Ty jsou dosud dobrovolné, jediný příkaz udržovat spotřebič dává jen návod k použití. Zda ho považujete za užitečný, nebo ne, to je už na vás.
Celá ta hra spočívá v tom, že zhruba tisíc korun, které majitel kotle platí kominíkovi, by mohlo skončit v kapse servismana kotlů. Proto se evidentně tyto dvě skupiny lidí nemají rády. Zákon teď nahrává kominíkům a platit oběma stranám (pro klid a jistotu) je pro mnohé finančně náročné.
Například ve Velké Británii jsou servisní prohlídky kotlů povinné a je tam v přepočtu na počet obyvatel asi stokrát nižší množství otrav oxidem uhelnatým než u nás. O tom, jak zabezpečit domácnost proti oxidu uhelnatému jsme psali zde.
Předseda Společenstva kominíků ČR Emil Morávek si však hájí své. „České sdružení pro technické zařízení si může říkat, co chce, a nemá oprávnění cokoliv nařizovat. Je to lobbistická organizace plynařů, kteří samozřejmě prosazují své zájmy. Nařízení vlády jednoznačně říká, že spalinové cesty se musí kontrolovat u všech plynových spotřebičů,“ říká.
Podle jeho názoru není pravdou, že by požár u provozu plynového kotle nemohl vzniknout. „Když dlouhodobě vystavíte nějakou hořlavou hmotu teplotě vyšší než 80 °C, po určité době dojde k samovznícení,“ vysvětluje.
Jak se staráte o svůj kotel a komín? Podělte se s ostatními v diskusi.
Jak se staráte o plynový kotel a o komín?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 27. ledna 2015. Anketa je uzavřena.
