Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek začal organizovat záchranný tým už během neděle 14. června, kdy se tbiliská zahrada z katastrofy začala teprve vzpamatovávat. První zprávy místních médií hovořily o uprchlých šelmách, které se procházejí volně v ulicích. Zoo obsadila armáda a řadu zvířat postřílela. Z areálu zahrady nakonec uprchl jen bílý tygr, který v centru města zabil jednoho člověka.
Kurátor Petr VelenskýOdpovědi Petra Velenského na otázky čtenářů si přečtěte ZDE. |
„Skutečně se schovával v areálu starého plaveckého bazénu a zabil muže. Shodou okolností jsme těsně předtím, než jsme dostali tuto zprávu, prohledávali jeho klec a hledali v bahně jeho tělo. Množství bahna a sutin bylo příčinou nejasných informací o poměru mezi mrtvými a uprchlými zvířaty,“ uvedl Petr Velenský v on-line rozhovoru. Ještě v den odjezdu českého týmu se v Tbilisi stále pohřešovali tři lidé. „Předtím ale informace na internetu skutečně přeháněly: medvěd na klimatizaci byl na správní budově v areálu, hroch sice mimo zoo, ale byl odveden zpět z křižovatky před ní, krokodýl vyfotografovaný u auta byl zjevný padělek, a tak dále. Rozhodně se nedalo mluvit o městě zaplaveném zvířaty,“ popsal kurátor situaci před týdnem.
Sedmičlenný český tým, který tvořilo pět zaměstnanců z pražské zoo a po jednom ze Zlína a Ústí nad Labem, působil v Tbilisi pět dní.
„Všichni jsme byli velmi zkušení chovatelé a se smrtí zvířat jsme se mnohokrát setkali. Když si ovšem zpětně promítám naše akce vytahování mrtvých zvířat z bahna, je zjevné, že tam fungovala nějaká psychická ochrana. O zvířatech a jejich osudu jsme vůbec nemluvili, řešili jsme logistické úkoly jak za pomoci nejprimitivnějších a v bahně nalezených nástrojů vyprostit mnohorozměrné předměty z bahna, když se sami vlastně nemůžete hnout a každý krok vás stojí ohromné množství sil. Večer to na nás vždycky trochu sedlo,“ uvedl v rozhovoru se čtenáři iDNES.cz.
V detailním obraze byl i ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. „Zprávy i fotografie, které jsem dostával od Petra Velenského a Vítka Lukáše, skládaly obraz skutečné apokalypsy,“ uvedl na Facebooku.
„Zahynuli tři zaměstnanci a z šesti set zvířat, která tbiliská zoo chovala, jich této katastrofě padla za oběť značná část, savců dokonce polovina,“ napsal v neděli 21. června, týden po katastrofě.
Podle prozatimních odhadů se zdá, že třetina zoologické zahrada je nevratně zničená a nelze ji ani opravit.
Během týdne, kdy čeští záchranáři pomáhali v Tbilisi, začalo postupně vycházet najevo, jak velkých pochybení se dopustila armáda. „Během katastrofy nedovolila zaměstnancům pokračovat v práci a její příslušníci začali bezhlavě střílet zvířata, dokonce i ta, která již byla imobilizovaná. Vedení zoo pak nedostávalo žádné informace, což bezpochyby přispělo k následné tragédii. To všechno si velmi dobře uvědomuje gruzínská veřejnost, která na podporu zoo uspořádala velkou demonstraci před tamním úřadem vlády,“ dodal Miroslav Bobek.
Podle Velenského armáda fakticky ovládala místo nejen v neděli, ale i dalších dnech. „Trvalo den, než nás akceptovali, když ovšem viděli jak se ke katastrofě stavíme, měli jsme vlastně výsadní postavení a stali jsme se jednou ze složek záchranářského systému,“ popsal svou zkušenost.
Katastrofa ve Tbilisi, zdá se, uspíšila plány s místní zoo. „Měla se stěhovat již předtím. Kolegové nám ukázali krásný 50ha pozemek na dobrém místě za městem. Překážkou byly hlavně finance a obava z tak velkého úkolu – vybudování nové, moderní zoo naráz. Je třeba říci, že zoo byla na nevyhovujícím místě, i když odhlédneme od povodně. Malá, na prudkém svahu, na protějším velmi frekventovaná dálnice,“ vysvětlil Velenský.
Jak se Petr Velenský dostal k plazům a jestli ho překvapili Gruzínci v Tbilisi, si můžete přečíst zde.
Po záplavách byla zvířata ze zoo v ulicích, mimo jiné také hroch či medvěd:
14. června 2015 |
