„Hledali jsme, jestli se dá najít nějaká souvislost mezi tím, jak vypadá les, a tím, kolik onemocnění Státní zdravotní ústav v daném obvodu zaznamenal,“ popsal docent Jan Kolář z katedry geoinformatiky a kartografie, který výzkumný tým vedl. Prostředí, ve kterém klíšťata žijí, je podle něj totiž charakteristické i tím, jak vypadá okolní vegetace.
Informace o nemocnosti za posledních deset let, které poskytl Státní zdravotní ústav, vědci srovnávali s družicovými daty. Ta jim umožnila sledovat, v jakém prostředí se klíšťata nejčastěji vyskytují. Kromě základních kategorií, tedy například jehličnatých či listnatých lesů, mohli výzkumníci zkoumat i ty, jenž vidí pouze družice.
Podařilo se jim tak vytvořit mapu s oblastmi, kde hrozí největší nebezpečí přenosu klíšťové encefalitidy (mapu optimalizovanou i pro mobilní zařízení najdete zde). Mezi ty nejvíce postižené, které jsou v mapě vyznačeny červeně a růžově, patří například oblast Šumavy, Žďárských vrchů nebo jižní část Krušných hor. Naopak nejmenší nebezpečí hrozí na jižní Moravě v okolí Brna a Znojma.
Zjistit přesný typ lesa, ve kterém je největší riziko nakažení klíšťovou encefalitidou, by bylo podle Koláře velmi náročné. „Víme, že to s vegetací souvisí, ale nemůžeme říct: Nechoďte do lesa, kde současně rostou buky a fialky. Na různých místech v republice se to může lišit. Ta vazba je ale vyjádřená v mapě v souvislosti s počtem onemocnění,“ řekl.
Kolář také upozorňuje na to, že vymezení konkrétních oblastí je relativní. „Ani tato místa si nejsou z hlediska rizikovosti rovná,“ dodal.
24. června 2008 |
