VIDEO: Maloměšťáctví jako na talíři si Pohlreich užil v Poděbradech

Ve Francii byl jednou. Na čtyři dny na motorce v Paříži, kde se živil suchými bagetami a pil vodu z kašny. Přesto se pan Kotas rozhodl, že když už našetřili dvacet milionů, otevřou si s bratrem na poděbradské kolonádě francouzskou restauraci pro „lepší sortu“ lidí. A na otevření si pozvou Zdeňka Pohlreicha. Ať všichni vidí.

Jsou nasáklí maloměšťáctvím, za pořádné jídlo považují pouze prorostlé steaky a jsou věci, ve kterých mají naprosto jasno. Třeba v tom, že důchodci, pobývající v lázních na pojišťovnu, jsou ta nejhorší sorta hostů. Považte; ke stolu pro osm lidí si objednají jednu pizzu a rozdělí si ji mezi sebou na dílky!

Zdeňku Pohlreichovi jsou tyhle kastovací řeči a neúcta k hostům nepříjemné. „Můžu si to myslet. Ale před nikým cizím bych to nevyslovil,“ neodpustí si.

Postupně se v dalším díle premiérové podzimní řady Ano, šéfe! neukazují žádné staré dobré časy, jaké by asi podnikavý pan Kotas svojí restaurací určenou pro „lepší společnost“ chtěl vzkřísit. Naopak se tu odhaluje zapšklé myšlení lidí, kteří se tváří světácky, přestože pořád sedí doma.

Hogo fogo restaurace s pytlíky arašídů a mandlí na stole a na jídelním lístku rádoby francouzské restaurace kromě pizzy a hamburgerů ještě žvýkačky, zapalovač a sirky?

Musíte do světa, vidí jediné východisko šéf

„Kuchař, který necestuje, má život podstatně složitější a jednotvárnější. Musíte do světa,“ vidí Pohlreich jedinou šanci na změnu myšlení obou bratrů v návštěvě dobrých restaurací za hranicemi Česka. Stavět francouzskou restauraci tak, že dáte do názvu nějakého jídla nějaké francouzské město, je pro něj nepřijatelné.

Stejně jako kutilsky upravené klasické špagety carbonara (autentický recept na tyto špagety se slaninou a vejci od Emanuela Ridiho najdete zde), nebo červený koberec natažený k restauraci jako v Cannes, ovšem nasáklý podzimním vlhkem a pokrytý spadaným listím. „Hlava napomádovaná, nohy smrděj, to je vždycky tak,“ neodpustí si. Machrování postavené na luxusním interiéru a exotických názvech prostě nebere jako základ slušného podniku.

Tenhle díl, který Prima odvysílá ve čtvrtek večer, je prostě celý bizarní. Včetně slavnostního otevření Grand Restaurantu Septime s kankánovými tanečnicemi a recitátorem vzpomínajícím na 17. listopad vás přenese do naprosto neuvěřitelného světa plného maloměšťáckého klanění se bohaté „honoraci“ a omezenosti v názorech a myšlení. Přitom je to škoda. Protože nakonec to vypadá, že pan Kotas vařit umí. A ne špatně.

Gastronomický zážitek

Dopřejte si lahodná jídla z ověřených restaurací. Vybírejte na Raketa.cz a zajděte si na pořádný burger, poctivou svíčkovou nebo na křupavou pizzu.