Není úplně jednoduché je všechny rozeznat. Museli byste je mít denně na očích jako chovatelé a i ti si na nové přírůstky odjinud vždy musí nejprve zvyknout. Aby je poznali, značí si je barevným sprejem, jehož stopa se po čase ztratí. Nicméně třeba nádhernému samci, který do Prahy přišel z německého Mannheimu, už zůstalo jméno Zelený. A jedna ze samic je Červená. Chovatelé si je totiž označili právě zeleným a červeným sprejem.
Zkuste mezi nimi najít alespoň Pipina a Piňďu
I jako běžný návštěvník si ale můžete všimnout, že co se týká kresby a teček na bříšku, nenajdou se tu dva tučňáci, kteří by je měli rozložené stejně. Snadno tak poznáte i nerozlučný pár, samečka Pipina a jeho partnerku Pinďu, kteří jsou jednou z dvojic lákajících do Troji v aktuální billboardové kampani.
Jejich kresby a tečky si můžete načíst ve fotogalerii, zvídavý, přátelský a neohrožený Pipin (vylíhl se 18. února 2009 jako 135. tučňák v pražské skupině) ovšem také poutá pozornost svou nemotorností.
„Když se například potřebuje někde na těle podrbat drápky na nohou, dělá to občas tak vehementně, až se svalí. Chvilku mu pak trvá se opět postavit na nohy, takže ho někdy ostatní tučňáci trochu škodolibě svými zobáky povzbuzují, aby se zvedl,“ popisuje ho chovatel Jakub Mezei. Jde o neškodné pošťuchování, nicméně ostatní si něj takto troufnou i proto, že Pipin je menší a ze začátku byl trochu otloukánkem.
Nenechal se zlomit, takže si navzdory nemotornosti a malému vzrůstu své místo ve skupině přece jen vydobyl. Dokonce si našel i partnerku- Zabojoval, a svou snaživostí, urputností a nezlomnou vůlí zlomil samičku Pinďu.
Námluvy nebyly jednoduché, Pipin dostal i na frak
Piňďa je o dva roky mladší než Pipin (vylíhla se jako 144. tučňák v Praze 17. února 2011) a povahově je jeho pravý opak: zvídavá není ani trochu, protože cokoliv nového ji naopak děsí. To pak prchá do vody, kde se cítí bezpečně.
Pipin a Piňda jsou sice vzájemné protiklady, ale nerozlučný pár.
A přátelská zrovna také moc není. Při krmení si na ni musejí dávat chovatelé pozor, protože Pinďa je docela vybíravá v jídle a pokud se jí předkládané sousto nelíbí, neváhá to dát chovatelům najevo pořádným klovancem. „Ryba pro ni nesmí být velká, ale zase ani ne moc malá,“ usmívá se chovatel.
Pipinovi se sice nejprve snažil zaujmout několik jiných samiček, nicméně všechny už byly zadané, takže občas dostal od jejich partnerů i na frak. Až u nezadané Pindi se trefil a uspěl.
Aby ji okouzlil, nosil jí kamínky, větvičky, dokonce i trávu, kterou pracně naškubal ve výběhu. Díky těmto dárkům se Pinďa nenechala dlouho přemlouvat, a brzy trávila dvojice čím dál víc času spolu. Stejně jako ve volné přírodě i v zoo totiž tučňáci tvoří páry na celý život.
Za slunečných dnů tak tento pár většinou zastihnete, jak se prochází po venkovní expozici, prozkoumávají její zákoutí a odpočívají na souši nedaleko bazénu. Lásku si projevují vzájemným probíráním a upravováním peříček. Kromě nohou a zobáku jim pokrývají celé tělo, jsou dokonale promaštěná a chrání je proti prochladnutí.
Na první pohled na vás může výběh s tučňáky působit jako hejno anonymních a lehce zaměnitelných ptáků, ale nenechte se mýlit. Příběh Pipina a Pindi naznačuje, že se i tam odehrávají životní příběhy jako z románu.
Například Šedesátosmička, krásný urostlý tučňáčí fešák, na tu pravou teprve čeká, i když je starší než zadaný Pipin. „Jágr se teprve začíná seznamovat s jednou samicí, která přišla z Plzně. Říkáme jí Plzeňačka,“ prozradil Jakub Mezei. Čas ukáže, jestli u ní uspěl a dají se dohromady jako slibný chovný pár.
Námluvy tučňáků jarem končí, občas si ale ještě zatančí
I když teď na jaře námluvy tučňáků končí, trvají totiž už od časného podzimu, přesto tu ještě nějaký ten namlouvací taneček můžete zahlédnout, jako na našem videu. Když se zadaří, snese pak samička jedno až dvě vajíčka, ze kterých se zhruba po měsíci až čtyřiceti dnech vylíhne ochmýřené mládě, které se vejde do dlaně. Číslo, jaké dostane, je jasně dáno „matrikou“ chovu.
Ovšem jméno, kterým mu budou chovatelé říkat mezi sebou, si musí vysloužit: atypickým zbarvením či chováním nebo výjimečností svého pořadí narození. Jasné ovšem je, že druhá Šedesátosmička už se tu neobjeví.
Podívejte se, jak tučňáci Humboldtovi v Troji odchovávají mláďata (více zde):
16. března 2013 |
„Tučňáci hnízdí buď ve vrstvách svého vlastního trusu, zvaného guáno, nebo ve skalních rozsedlinách. A ty jim v Praze imitují uměle vytvořené skalní útvary ve vnitřní části expozice,“ vysvětluje chovatel Jakub Mezei. I tady jsou tučňáci nádherně vidět z bezprostřední blízkosti, jak brázdí vodu. Ti zvědavější dokonce přes sklo komunikují s návštěvníky a zvědavě je okukují.
