Zatím poslední rybí přechod vznikl v Halenkově na Valašsku. Jde o stavbu s masivními zdmi, která si stahuje část proudu z koryta řeky. Společnost se s ní pochlubila na nedávném odborném semináři s mezinárodní účastí.
„V povodí Vsetínské Bečvy jsme vybudovali úplně nový rybí přechod a na Zlínsku jsme upravili několik nevyhovujících stupňů na balvanité skluzy,“ uvedl generální ředitel Jan Hodovský.
Povodí plánuje i další změny. Rybáři, kteří v místech hospodaří, z nich však nadšení nejsou.
Problém je v tom, že se mění pohled na říční koryta. Zatímco v 60. a 70. letech minulého století se dělala rovná bez zákrut a vodu v nich zpomalovaly jezy, dnes se mají vrátit blíž přírodě. Proto se budují meandry, rozlivová území, bourají se jezy nebo se u nich staví přechody, tedy jakési odbočky, ve kterých je několik menších kaskád za sebou.
„Jenže to, co vzniklo v Halenkově, je gigantická stavba, která nepatří k nám, ale na dolní tok Bečvy. Zdejší jez ryby dokázaly překonat,“ reagoval hospodář Českého rybářského svazu (ČSR) ve Vsetíně Roman Veselý.
U Hranic či Lipníku nad Bečvou je řeka silnější. „V Halenkově přechod stahuje prakticky všechnu vodu a v korytě řeky jí pak zůstává jen minimum. V suché roky, které teď zažíváme, kvůli tomu mohou hynout ryby,“ dodal Veselý.
Nízká hladina navíc nahrává predátorům, ryby se nemají kde skrýt hlavně před vydrami a kormorány, škody proto narůstají.
„Ryby jdou s proudem. Pokud voda teče přechodem, nijak je to neohrožuje,“ odmítl argument rybářů Hodovský a ujistil, že stavba v Halenkově je technicky v pořádku.
Rybáři zvažují protiútok
Plány Povodí a rybářů na sebe narážejí dlouhodobě. „Oni mají své revíry, kam vysazují ryby, ale tím, že zprůchodníme řeku, jim je propojíme. Proto se zlobí,“ zmínil šéf Povodí Moravy.
Migrační úpravy jezů nařizuje zákon a každou provází připomínkování ekologů i spolků, které v místě fungují, ať už rybářů nebo vodáků.
„Ale naše připomínky se neberou v potaz,“ tvrdí hospodář zlínské organizace ČRS Vojtěch Bašátek a jeho slova potvrdili i kolegové z dalších spolků.
Pokud se jejich obavy v létě potvrdí, hodlají vyrazit do protiútoku. Zákon totiž sice nařizuje upravit jezy na bezbariérové, jiný ale zase pamatuje na to, aby byl zachovaný minimální průtok vody po celé ploše jezu.
„Tím budeme argumentovat a uděláme všechno pro to, aby další přechody neměly přehnané rozměry,“ naznačil Veselý.
Riziko pro lososovité ryby
Rybáři se nebrání plošným změnám, jen varují, že je nutné přihlížet k tomu, jaké ryby v místě žijí nebo kolik tam protéká vody.
Příklad správně postaveného přechodu je podle nich třeba ve Vsetíně na Ohradě. Voda tam teče přechodem i jezem a je jí dost.
Na Dřevnici ve Zlíně je zase vidět jiná varianta. V Bartošově čtvrti a v Lužkovicích nahradili stávající jezy bariérou z lomového kamene a v ní vybudovali takzvaný balvanitý skluz.
„To ale znamená, že se zasypala tůň pod jezem, kde byla hloubka a ryby tam měly úkryty. Úpravami se snižuje hladina v řekách,“ podotkl předseda rybářského svazu ve Zlíně Michael Javora.
Lososovité ryby, jako jsou pstruzi či lipani, přežívají ve vodě chladnější než 19 stupňů Celsia. Pokud se prohřeje, klesají hlouběji. Když nemají kam, hynou.
„To se stalo předloni ve Vizovicích, kdy uhynuly všechny lososovité ryby,“ dodal Javora.
Špatný byl i loňský rok. Rybáři v oblasti běžně vysazují malé pstruhy do potoků, po dvou letech je sloví a přenesou na další místa. Zatímco běžně jich přemístí kolem deseti tisíc, loni slovili 1 700 ryb. Zbytek uhynul nebo je ulovili predátoři.
„Nezdá se mi pravděpodobné, že bychom zasypali tůně. Ale pokud se to někde stalo, hráze z lomového kamene se dají upravit. Rybáři se mohou obrátit přímo na mě,“ konstatoval Hodovský.
