„Buňky se zmražením poškodily a nemají pevnost, jahoda je spíš vodnatá hmota ve tvaru jahody. Podobně se to děje i s buňkami stébel trávy. Když jsou zmrzlé, tak je mechanickým tlakem poškodíte. Stopy v trávníku mohou zůstat i týdny po nastartování nové sezony,“ používá toto srovnání trávníkář Tomáš Šena na svém blogu Milujusvujtravnik.cz
Trávník, který na povrchu rozmrzne, chůzí nepoškodíte, ale zase ho dokážete „rozčvachtat“. Proto po trávníku v zimě nechoďte, a pokud už musíte, nechoďte pořád stejnou cestičkou.
Zkuste použít například tyčky s praporkem a vytvořte tak bariéry, přes které se nemá chodit. Může to fungovat na děti, psa i manželku či manžela. Pokud už trávník někde poškodíte, zkuste místo lehce poprášit pískem, který aspoň oddělí bahnitou složku od vašich bot.
Příjezdovou cestu pečlivě vyznačte
Mnohem citelnější a zřetelné poškození hrozí, když k vám někdo přijede autem – soused, tchyně, kurýr se zbožím. Zvláště, když napadne sníh, nevědí, nebo je spíš nezajímá, kde končí cesta a začíná trávník a může se stát, že ho přejedou autem. „To je ohromná škoda a takto poškozený trávník se bude těžko regenerovat. Předpokládám, že ještě v květnu budou stopy po autě znatelné,“ popisuje z vlastní zkušenosti (viz foto).
V zimě, kdy nejsou jasně vymezené cestičky, kudy se smí a kudy ne, je třeba zvýšit ostražitost a pečlivě navigovat. Tedy vyznačit, kam už je šlápnutí či vjetí zakázáno.
Můžete se inspirovat následujícím videem. Tento kutil si uvědomil, že pokud jako doplněk vřetenovky používá na zapravení písku nebo zeminy kartáč, může ji použít nejen pro tento účel, ale klidně i pro odmetení čerstvého poprašku sněhu. A tak ji v tomto duchu vyzkoušel, aby vyznačil skutečnou příjezdovou cestu.
