Healthy Homes Barometer (HHB) 2017 je první studií, která využívá podrobné statistické údaje z Eurostatu EU-SILC (statistika Evropské unie o životních podmínkách), aby ukázala souvislost mezi zdravím obyvatelstva a stavem budov.
Na analýze se spolupodílel německý výzkumný institut Fraunhofer IBP, Copenhagen Economics, společnost Velux a agentura Ecofys. V rámci studie bylo analyzováno například více než 200 vědeckých publikací o vlivu vlhkosti a plísní na respirační onemocnění nebo množství kapitálu pro renovace domácností na základě údajů z OECD.
Nezdravé budovy stojí desítky miliard za léčení nemocí
Nezdravé budovy, tedy takové, které sužuje vlhkost (podlaha, stěny nebo základy), nedostatek denního světla, nedostatečné vytápění v zimě či naopak přehřívání v létě, neovlivňují své obyvatele pouze fyzicky, ale také ekonomicky.
Jen 60 % procent českých domácností si může dovolit renovaci svého bydlení.
Každoroční náklady evropských zemí na léčení nemocí způsobených nezdravými budovami činí 82 miliard eur. Kdyby se jen 2 % evropských domácností podařilo ročně zrenovovat, v roce 2050 by se mohl počet Evropanů, kteří žijí ve vlhkých a nezdravých domech, snížit na polovinu.
Jen v České republice, kde podle studie žije každý šestý obyvatel v zdravotně nevyhovující budově, se jedná o více lidí, než dohromady žije v Praze, v Brně a Hradci Králové. V některých zemích je toto číslo opravdu vysoké – v nezdravých budovách žije i každý třetí.
Například v České republice respondenti uváděli špatné zdraví téměř 1,5× častěji, pokud žili ve vlhkých budovách, a 2× častěji, pokud si nebyli schopni v zimě vytopit domácnost na komfortní teplotu a trpěli takzvanou energetickou chudobou.
Každý šestý Čech bydlí v nezdravé budově.
Na evropské úrovni uvádělo 1,7× více Evropanů špatné zdraví, když žili v budově, kterou trápila vlhkost, a 1,5× častěji v budovách s nedostatkem denního světla.
A podobně jako v ČR také 2x častěji, pokud žili v energetické chudobě, která se jen v Evropě dotýká 49 milionů obyvatel. Mezi hlavní faktory, které přispívají k energetické chudobě, patří zvyšování cen energií, energeticky neúčinné budovy a typickým faktorem je i nízkopříjmová domácnost.
Poradna o vadách stavebO nejčastějších vadách staveb, které způsobují snížení komfortu bydlení i vznik plísní, jsme hovořili s expertem na vady staveb Michaelem Balíkem zde. |
Studie také poukázala na to, že Evropané (a stejně tak i Češi) mají o 40 % vyšší pravděpodobnost, že budou mít astma, pokud žijí ve vlhké budově nebo v domě s plísní. Již dnes má 2,2 milionu Evropanů astma v důsledku toho, kde žije. Nicméně astma není jediným rizikem, které vyplývá z nevhodného prostředí. Jsou s ním spojeny také alergie nebo předčasná úmrtí.
Soukromí majitelé domů jsou klíčem ke zvýšení počtu renovací
V celé Evropě je 110 milionů samostatně stojících a řadových rodinných domů - 84 % z nich je vlastněno soukromými majiteli (v České republice se jedná o 2 miliony rodinných a řadových domů a 90 % z nich je v soukromých rukou).
Co je Healthy Homes Barometer 2017HHB 2017 je studie vycházející z řady celoevropských průzkumů, které si daly za cíl prověřit vazbu mezi budovami a zdravím jejich obyvatel. Healthy Homes Barometer 2007 je již třetí v řadě. K tomu využil několik zdrojů - agenturu Ecofys sídlící v Berlíně, německý výzkumný institut Fraunhofer IBP, dánské ekonomické poradenství Copenhagen Economics i předchozí vydání Healthy Homes Barometer. |
Téměř 60 % Evropanů žije v samostatně stojících a řadových domech a až tři čtvrtiny těchto domů nejsou energeticky účinné.
Vzhledem k tomu, že 40 % energie v Evropě spotřebují domácnosti a budovy (přičemž vypustí 36 % emisí CO2), existuje jasná potřeba po energeticky účinnějších domech v celé Evropě. Z toho vyplývá, že snižování energetické závislosti a emisí CO2 by bylo snadné začít intenzivnější podporou renovace staveb.
Evropa má na rekonstrukce 30 bilionů eur
Celkový disponibilní kapitál v domácnostech v Evropě dosahuje více než 30 bilionů eur. Existují značné rozdíly v úrovni dostupného kapitálu v jednotlivých zemích, ale celkově více než polovina evropských domácností by si mohla dovolit postupnou obnovu.
Renovace nejenže přinášejí dlouhodobé úspory díky vyšší energetické účinnosti, ale také nabízejí lepší životní podmínky a zároveň zvyšují hodnotu nemovitosti. Většina soukromých majitelů domů by již dnes byla ochotna renovovat, pokud by se tím stal jejich dům energeticky účinnějším.
Současná míra renovací je ale nízká. Každý rok se renovuje pouze 1–2 % stavebního fondu. Ukazuje to na to, že je třeba zvýšit pobídky, které by povzbudily soukromé investice. Renovace může pomoci s onemocněním dýchacích cest a ke snížení nákladů celé společnosti až o 25 %.
Sedm kroků ke zlepšení bydlení
1. Půdní vestavba – využitím potenciálu horního podlaží si rozšíříte obytnou plochu. Zde je věnována velká pozornost dostatku denního světla podle moderních hygienických norem, lepšímu větrání a regulaci tepla.
2. Větší plocha oken – fasádní i střešní okna zvětšují množství a zejména kvalitu denního světla.
3. Otevřená schodišťová šachta – zajišťuje kvalitnější distribuci denního světla a účinné větrání s použitím komínového efektu.
4. Dynamická ochrana proti slunci – externí stínění například prostřednictvím rolet nebo vnějších žaluzií snižuje během letních měsíců vyhřívání bytu sluncem a zajišťuje v průběhu roku příjemnou teplotu.
5. Hybridní větrání – kombinuje mechanické a přirozené větrání pomocí automatizovaných oken a vytápění.
6. Kvalitnější obálka domu pro lepší energetickou efektivitu. Skládá se z fasádního pláště a z moderního systému vytápění, který optimalizuje energetické parametry a tepelný komfort v domě.
7. Zvětšení obytného prostoru – pomocí přístavby zvětšit podlahovou plochu.
