Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byla letošní zima jednou z nejteplejších za posledních téměř 250 let, průměrná teplota se sice pohybovala okolo plus tří stupňů, avšak v některých dnech stoupala až ke čtrnácti. Podle odborníků teplé zimní počasí dostatečně nezničilo škůdce, například vajíčka slimáků, kteří patří k největším hrozbám na zahrádkách.
Jinak to bylo například v roce 2012, kdy naopak zahrádkáři řešili velké holomrazy. Tehdy radil odborný poradce Českého svazu zahrádkářů Miroslav Šmoranc zakrývat některé citlivější rostliny chvojím, slámou nebo pilinami. „Při takovéto zimě jsem si jistý, že vymrznou slimáci španěláci, to je dobrá zpráva, měly by se také zlikvidovat spóry padlí,“ uvedl (celý článek zde).
Slimáci útočí nejprve na mladou sadbu, listy salátu, cuket a další vzcházející zeleninu a květiny. Jak proti nim bojovat? Za samozřejmý se považuje pečlivý úklid zahrady. Je třeba vyhrabat zafoukané zbytky loňského spadaného listí, aby si zde slimáci nemohli vytvořit úkryt.
Na prázdných záhonech se mohou v půdě vyskytovat vajíčka slimáků, proto je dobré půdu pořádně prokypřit. Prokypřením lze zlikvidovat nejen vajíčka slimáků, ale také jejich skrýše.
Plzák španělskýPlzák španělský (Arion vulgaris) je plž z čeledi plzákovitých pocházející ze severní části Pyrenejského poloostrova, západní Francie a jižní Anglie. Rostlinným materiálem a odpady byl od roku 1955 zavlečen do velké části Evropy a od roku 1998 také do USA. V novém prostředí je to velice nepříjemný invazní druh škodlivého plže, který vytlačuje původní druhy plzáků a páchá obrovské škody v zemědělství. Plzák španělský je jako všichni plicnatí plži hermafrodit. Při kopulaci se oba jedinci vzájemně oplodní a oba pak kladou vajíčka. K tomuto dochází (v podmínkách České republiky) jednou do roka a to koncem června. Vajíčka jsou kladena od poloviny srpna do konce září (je-li nástup zimy opožděn, pak se může období snůšky protáhnout až do půli prosince), přičemž jeden plzák je schopen naklást až 230 vajíček. Mladí jedinci se líhnou nejdříve po 38 dnech, při nízkých teplotách se vývoj prodlužuje. V případě pozdně kladených vajíček dochází k jejich přezimování a vylíhnutí na jaře. |
Samotný úklid však nestačí. „Slimáci dokážou během pár dnů sežrat neuvěřitelné množství rostlin a tím způsobit značné škody. Většina lidí výskyt slimáků zaznamená, až když má zahradu zdevastovanou a napůl sežranou. Proto je nutné zahradu neustále sledovat a již při prvním výskytu začít proti slimákům bojovat za pomoci návnad, nejlépe s účinnou látkou přírodního původu. Takovým přípravkem je například Ferramol, obsahující fosforečnan železitý. Tento přípravek je účinný dlouhodobě, protože je odolný proti dešti a zálivce,“ radí specialistka Zuzana Pavelková ze společnosti Neudorff, která vyrábí přípravky proti zahradním škůdcům.
Při použití této návnady nedochází u slimáků k nadměrné tvorbě slizu a povrch záhonů zůstává čistý. Na záhonech nezůstávají uhynulí slimáci, protože se po požití granulí stáhnou s pocitem nasycení do skrýší, kde později uhynou. Další jeho velkou předností je, že je při náhodném požití neškodný pro domácí a jiná zvířata (ježky, ptáky apod.).
Množství slimáků se pravděpodobně bude v různých lokalitách lišit, ale i tak je třeba se na ně připravit a snažit se předcházet jejich přemožení. Velmi důležitá jsou i preventivní opatření proti možným škůdcům.
Desatero pro přípravu zahrady proti slimákům
1. Ukliďte zahradu po zimě, odstraňte staré listí a trávu, prohlížejte mulčovací kůru.
2. Nenechávejte na zahradě dlouhodobě složené dříví, kamení apod. Jsou to dobré skrýše pro slimáky.
3. Pravidelně kontrolujte zahradu, zejména nové výsadby mladých rostlin.
4. Pečlivě prokypřujte půdu, čímž zničíte skrýše a vajíčka slimáků.
Jak bojovat se slimáky |
5. Slimáci jsou nejaktivnější v noci. Zahradu a skleníky zalévejte ráno, nikoliv večer, aby záhony mohly oschnout.
6. Na okraje zeleninových, trvalkových a jiných záhonů je vhodné vysazovat rostliny, které slimáky odpuzují. Například orlíček, bergénie, oměj, rozchodník, kontryhel, zvonek, řeřichu a podobně.
7. Malé záhony můžete chránit obrubníky a plůtky. Přirozené mechanické překážky slimákům je možné vytvořit z kamenné moučky, písku, vápna nebo dřevěného popele. Fungují však jen za suchého počasí.
8. Připravte si pro slimáky úmyslnou skrýš. Na stinné místo umístěte prkno a pod něj vlhký hadr. Pod prkno se slimáci začnou slézat a každodenní kontrola odhalí, zda brzy nastane jejich invaze. Větší výskyt slimáků je signálem k použití návnady.
9. Často sekejte trávník, nenechte trávu přerůst.
10. Nejúčinnějším prostředkem proti slimákům jsou návnady s přírodní účinnou látkou. Velmi dobrý je také jejich včasný ruční sběr tak, aby se jejich populace během léta a podzimu nestačila tolik rozmnožit.
Podívejte se, jak si kachna indický běžec hravě poradí se slimáky (08/2010)
