Skupina poslanců různých stran navrhla, aby rybáři dostali odškodnění za loňský, letošní a příští rok. Předlohou chtějí opravit dřívější novelu, která předpokládala náhrady pro stejné tříleté období.
KormorániObývají, vyjma polárních oblastí, téměř celý svět. Někteří se zdržují na mořském pobřeží, jiní přebývají u vnitrozemských sladkovodních jezer, močálů a brakických ústí řek, vždy však u dobře zarybněných vod. Kormoráni jsou rybožraví ptáci, za potravu jim slouží především ryby o ideální velikosti 10 až 20 cm, mořské i sladkovodní. Vzhledem k tomu, že žijí a loví v početných hejnech, spotřebují velké množství potravy. Jednotlivec sežere v průměru denně 0,5 kg ryb a tím je mnohde rybáři považují za své konkurenty. Zdroj: Wikipedia |
Rybáři však podle poslanců peníze nedostali, neboť ministerstvo financí odmítlo náhrady proplácet kvůli nejasným pasážím platné novely. Nyní ji ve zrychleném režimu již v prvním čtení schválila Sněmovna a putuje do Senátu.
Předkladatelé v nynější předloze navrhli, aby se zákon výslovně vztahoval v letech 2018, 2019 a 2020 i na škody způsobené kormoránem velkým. Za loňský a letošní rok by rybáři mohli stejně jako podle platné novely dostat stoprocentní kompenzaci prokázané škody, za příští rok osmdesátiprocentní.
Návrh podle poslanců v čele s Janem Volným (ANO) vychází z předpokladu, že během uvedeného tříletého období se podaří postupně omezit početní stavy kormorána velkého, který je podle nich díky někdejší ochraně přemnožen. V Česku jsou těchto ptáků řádově desetitisíce a škody dosahují asi 1,5 kilogramu ryb na jednoho jedince denně, tvrdí autoři novely.
„Co nejširší diskuzi o problematice rybožravých predátorů a škodách, které způsobují na rybí obsádce, samozřejmě vítáme. Bohužel, náhrady škod se týkají (i po případné novelizaci) pouze produkčních rybářů, nikoliv rybářských revírů, potažmo sportovních rybářů,“ říká za Český rybářský svaz její mluvčí Tomáš Kočica.
Ačkoliv Český rybářský svaz každoročně vysadí ryby za více než 200 milionů korun, z pohledu platné legislativy je takto vysazená ryba „res nullius“ - „věc ničí“. Optikou takového legislativního výkladu svazu tedy nevznikla žádná škoda, protože ryby, které do svých revírů vysadil, nejsou jejich, a proto jim nemůže být náhrada škody přiznána.
Určitou formu kompenzace od státu svaz dostává formou dotačního titulu ministerstva zemědělství „Podpora mimoprodukčních funkcí rybářských revírů“, nicméně přímé vyplácení škod způsobené kormorány na rybářských revírech je podle rybářského svazu v nedohlednu.
Za zmínku stojí i to, že s poklesem teplot se škody na revírech budou zvyšovat – se zamrznutím „produkčních“ rybníků se kormoráni budou stěhovat na (nezamrzlé) řeky, kde na ně čeká otevřený hodovní stůl v podobě ryb, které do nich v průběhu roku vysadili.
„Důležité je připomenout, že na rybářských revírech vznikají škody podstatně vyšší, neboť obsádku rybářských revírů tvoří druhy jak hospodářsky tak i ekologicky cenné, a z pohledu genetického prakticky nenahraditelné, neboť jsou dlouhodobě přizpůsobené místním podmínkám. Na rozdíl od kapra je tedy nelze volně koupit na trhu a tak jednoduše kompenzovat vzniklé ztráty,“ připomíná Kočica.
Souhlasí s tím i Radek Filip, šéfredaktor rybářského časopisu Kajman, který se záležitosti dlouhodobě věnuje. „Kormoráni ovlivňují stav rybích obsádek našich vod naprosto zásadním způsobem. Jejich zimující hejna jsou mnohem větší, než mohou naše revíry unést. Dovedou prakticky slovit celé řeky. Proto je velmi vítána jakákoli kompenzace škod, které kormoráni způsobí,“ vysvětluje.
„Nemůžeme se ovšem spokojit jenom s přijmutím náhrady škod a nasazením nových ryb, ze kterých se některé nahradit stejně nedají. Hejna kormoránů musí být zredukována, například odstřelem, na únosnou úroveň, což je ovšem celoevropská záležitost,“ doporučuje.
