Zdění cihel na klasické cementové malty má být prováděno při teplotě od +5 °C výše a naopak za mrazů nižších než -5 °C je zakázáno. Ale na podzim se často stává, že zima je zatím jen mírná a lze očekávat průměrné teploty mezi nulou a +5 °C. Ostatně podobné podmínky mohou nastávat i během celé zimy.
Pro zdění v zimním období (zpravidla mezi 1. listopadem a 31. březnem) se nabízejí takzvané zimní malty – jsou to zimní varianty všech maltových směsí, ať už jsou to tenkovrstvé, zakládací i klasické zdicí malty. Pytle s maltou se zimní úpravou se dodávají ve stejném obalu jako běžné malty, jen jsou na čelní straně označeny piktogramy sněhové vločky s popisem „zimní varianta“ a teploměrem znázorňujícím použití do minus pěti stupňů.
Další možností je využít v zimním období zdění na systémovou zdicí pěnu, při které nedochází k přenášení vlhkosti z pojiva do cihel, neboť na rozdíl od klasických vápenocementových malt pěna neobsahuje vodu. Zdivo vyzděné na PUR pěnu dosahuje menších pevností, proto nelze bez konzultace s projektantem zaměnit tenkovrstvé malty za pěnu.
V uzavřené stavbě lze pokračovat uvnitř
„Pokud je to na stavbách jen trochu možné, doporučujeme počkat se zednickými pracemi, jako je zdění obvodových stěn, vnější omítky nebo betonování stropu, až na jaro. Pracovat lze na stavbách, které jsou temperované,“ doporučuje Zuzana Hejlová, autorizovaná statička ze společnosti Heluz, která se zabývá výrobou stavebních materiálů.
Jak betonovat mimo sezonuPro betonování platí podobné podmínky jako u zdění. |
„Je-li stavba na zimu již uzavřená, což znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a jsou zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8 °C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět například zdění příček nebo vnitřní omítky,“ dodává Hejlová.
Při zdění v zimním období je nutné dodržet několik zásad
- Materiál se musí chránit proti nepříznivým povětrnostním vlivům. Rozbalené palety cihel, jednotlivé výrobky komínů a pytle s maltou musí být uskladněny v suchu za teploty nad -5 °C v krytých skladech. Zdicí pěna se musí skladovat aspoň v temperované stavební buňce, neboť teplota samotné dózy s pěnou musí být nad +10 °C (ale zároveň méně než +30 °C).
- Při zdění nesmějí být na cihlách zbytky námrazy nebo sněhu ani nesmějí být zaprášené či jinak znečištěné. Veškerý zdicí materiál musí být suchý a při zdění se cihly nesmějí namáčet (doporučuje se cihly namáčet od teploty +10 °C).
- Teplota vzduchu v průběhu zpracování a tuhnutí malty nesmí klesnout pod -5 °C. Pokud se zimní malty zpracovávají při teplotách nad 0 °C, není nutné záměsovou vodu předehřívat, při zdění pod bodem mrazu (od 0 °C do -5 °C) musí být pro přípravu zimních malt ohřátá i záměsová voda na cca 30 °C. Zároveň platí u zimních malt omezení, že je lze zpracovávat do teploty +15 °C (na takzvané zimní malty není možné zase zdít v létě).
- Čerstvě vyzděné zdivo musí být chráněno před povětrnostními vlivy (deštěm, sněžením) nepromokavou fólií a teplota nesmí klesnout v průběhu 14 dní po vyzdění pod -5 °C. Než se pustíte do zdění, sledujte dlouhodobou předpověď počasí.
- Pokud se pod ochrannou folii naskládá beze spár kolem celé zdi polystyrén v mininimální tloušťce pět centimetrů, může teplota krátkodobě klesnout až na -10 °C. Z toho vyplývá, že při očekávaných nižších teplotách než -5 °C se již nemá vyzdívat zdivo na cementové malty a je třeba počkat na příznivější předpověď.
- Období teplot pod +5 °C se nezapočítává do nutné technologické přestávky před statickým zatížením zdiva nebo před omítáním (čili o tuto dobu se musí prodloužit technologická přestávka).
- Pokud je stavba na zimu již „uzavřená“, to znamená, že jsou vyzděné obvodové stěny, je hotový strop a zakryté stavební otvory, pak teplota uvnitř objektu zpravidla neklesá pod +8 °C a lze tudíž pokračovat ve stavebních pracích uvnitř objektu. Ze zednických prací lze provádět například zdění příček nebo vnitřní omítky.
- Jakékoliv podcenění zimních teplot může vést k dodatečným vícenákladům. Při práci v zimě nejen že jde práce pomaleji, je také obtížnější dodržet kvalitu stavebních prací a i to má dopad na finální velikost deformace konstrukcí vlivem objemových změn (jako je smršťování, roztažnost, dotvarování).
- Zvláště pro velikost přetvoření v důsledku změn teploty je rozhodující počáteční teplota při vlastním provádění zdiva nebo stropu. Čím je teplota při provádění nižší, tím se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nějakých trhlin, ať už potom v omítkách nebo i v samotné nosné konstrukci.
