Výborné jsou i řízky, k tomu je třeba použít mladší plodnice. Jenže kvalita hlívy z obchodu občas kolísá, proto mnoho zahrádkářů dává přednost domácímu pěstování. Březen je měsíc, kdy je s ním možné začít.
Způsoby jsou dva. Buď ve slámě či substrátu, který si může každý vyrobit nebo rovnou naočkovaný koupit. Pro majitele zahrádek je však vhodnější pěstování na špalku či starém pařezu.
1. Pěstování ve špalku
Postup je jednoduchý. Nejdříve vezměte pár špalků z listnatých stromů přibližně 50 × 20 cm a ponořte je na dva dny do vody. Než se dokonale promočí, sežeňte takzvanou kolíčkovou výsadbu.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Jsou to hlívou naočkované malé dřevěné kolíčky, které se jednoduše natlučou do vyvrtaných děr ve špalku a vše se zakape voskem ze svíček.
Sada kolíčků pro naočkování dvou špalků stojí kolem 150 až 200 korun a neotevřená v lednici vydrží i několik měsíců. Nasáklé špalky vyndáme z vody a vrtačkou do nich navrtáme několik děr se stejným průměrem, jaký je průměr očkovacího kolíčku.
Otvory se vrtají o trochu hlouběji, než je velikost kolíčku, a jejich vzdálenost je asi 15 centimetrů. Celkem by se jich mělo do jednoho špalku udělat asi patnáct.
Kolíčky vložíme do navrtaných děr a zatlučeme je kladivem, abychom je dostali úplně na dno díry, použijeme k jejich doklepnutí třeba klacík nebo hřebík.
Nakonec všechny otvory zakapeme voskem ze zapálené svíčky, voskové špunty chrání budoucí podhoubí před vyschnutím.
Naočkovaný špalek se podélně položí kamkoliv po zahradě, ovšem ne tam, kde by na něj celý den pálilo slunce, dolní necelá polovina se zakope do hlíny.
2. Pěstování ve slámě
Zde práce končí a nezbývá než čekat až do příštího roku, kdy by měla být bohatá úroda. Výhodou je, že houba se pak bude na špalku rodit několik následujících let.
Kdo nechce čekat, může sklízet hlívu už za několik týdnů. Menší igelitový pytel naplňte slámou, prolijte po okraj horkou vodou, která zničí choroboplodné zárodky, nahoře zavažte a nechte 12 hodin odstát.
Vodu pak odstřihnutím dolního rohu pytle vypusťte, slámu vysypte a ve zvláštní nádobě promíchejte s takzvanou zrnitou sadbou hlívy – na deset kilo slámy je třeba 0,5 kg sadby, lépe dát více. Kilogram sadby v zahradnictví stojí kolem 250 korun. Naočkovaná sláma se vloží zpátky do pytle, vše se uloží či zavěsí do místnosti s teplotou nad 20 stupňů a dostatkem světla.
Sláma po třech týdnech ztvrdne vzniklým podhoubím, tehdy je důležité udělat dvě věci. Nejdříve se do igelitu udělá několik křížových zářezů, kudy plodnice porostou.
Pro dobrý růst hub je důležité dát pytel zchladit, třeba ho postavit na jednu noc ven. Pak vrátit do místnosti a po 14 dnech začnou houby růst.
Na webu známého pěstitele Vlastimila Šavelky Planeta hub však najdete i modernější metodu takzvaně zastudena. Se studenou vodou se smíchá troška nehašeného vápna a směsí se prolije v pytli napěchovaná sláma.
Druhý den, až se voda vsákne do slámy, se přidá zrnitá sadba hlívy, pytel se pevně zaváže a propíchá hřebíkem, aby sadba mohla dýchat. V první fázi celý obsah zbělá, to by mělo trvat měsíc až dva. Pěstitel tomu říká teplá fáze.
Po jejím skončení se pytel prořízne a umístí do chladnějšího místa a mělo by trvat asi dva týdny, než skrz otvory začnou prorůstat houby.
24. října 2015 |
