„Naposledy byl výskyt tohoto škůdce zjištěn na našem území v roce 2012 na rostlinách kaštanovníku původem z Itálie. Většina napadených rostlin byla tehdy dohledána a zničena. Při následném intenzivním průzkumu nebyl výskyt žlabatky na území ČR zjištěn,“ sdělila mluvčí.
Hálky a deformované listy. Poškození může dospět až k odumření stromu.
Po napadení rostlin žlabatkou nejsou v prvním roce viditelné příznaky. „Samičky kladou vajíčka do pupenů, vylíhlé larvy v pupenech přezimují. Vajíčka a larvy prvního vývojového stupně, ukryté uvnitř pupenů nejsou běžnou prohlídkou zjistitelné,“ vysvětlila Kršková.
Na jaře larvy vytvoří tzv. hálky, které jsou zelené nebo růžově zbarvené o průměru do 20 milimetrů. „Žlabatka se šíří přeletem dospělých samic v období jejich letu, tedy od konce května do konce července, a to na kratší vzdálenosti,“ dodala.
Dopady žlabatky můžou být hlavně estetické. „U menších stromků je možné provádět mechanické odstraňování listů a letorostů s hálkami v období před vylíhnutím dospělců, u vzrostlých stromů je možné provést insekticidní ošetření proti dospělcům,“ uvedla.
Hledá se 200 stromků kaštanovníku, které mohou zničit všechny ostatní |
Podle ní není vhodné výskyt žlabatky podceňovat, k preventivním opatřením proti jejímu zavlečení patří zabránění přemisťování rozmnožovacího materiálu kaštanovníku z území, kde se tento škůdce vyskytuje. Více informací můžou lidí zjistit na Rostlinolékařském portálu.
