Pro garáž platí, že v ní bývá zpravidla o několik stupňů nižší teplota než ve zbytku domu. To člověk ocení především v létě, kdy teploty stoupají k tropickým hodnotám. Právě garáž se tak v tomto období stává jedním z mála míst, ve kterém je práce snesitelná, aniž by bylo potřeba ho klimatizovat.
Na druhou stranu může být garáž útočištěm i během zimních měsíců. I když se tu většinou teplota drží nad bodem mrazu, několika drobnými zásahy je možné prostředí zpříjemnit.
Klíčem k tomu je hlavně kvalitní tepelná izolace vrat. Ta umožní, aby se v prostoru garáže držela dlouhodobě stabilní teplota. A zatímco v létě tomu řada uživatelů nemusí přikládat příliš velkou důležitost, o to více mohou rozdíl vnímat během chladnějších měsíců.
Podle Petra Přichystala ze společnosti Lomax by se měl člověk při výběru garážových vrat zaměřit zejména na to, zda výrobce garantuje přerušení takzvaných tepelných mostů, které zabraňují průniku tepla či chladu z venkovního prostoru dovnitř.
„Uživatel by zároveň měl mít možnost prozkoumat celkový řez konstrukcí vrat, aby lépe poznal jejich celkové složení. Klíčová je především přítomnost kvalitního tepelného izolantu, ideálně polyuretanové pěny. Její optimální hustota by se měla pohybovat okolo padesáti kilogramů na metr krychlový,“ doplňuje Přichystal s tím, že v případě kvalitní tepelné izolace vrat není garáž prakticky nutné výrazněji vytápět.
Eliminace rušivých zvuků v domě
Pokud uživatel dopředu plánuje, že bude prostor garáže fungovat částečně i jako dílna, měl by na tuto skutečnost myslet při projektové přípravě. Určitou překážkou pro ostatní obyvatele domu totiž může být hluk, který se z tohoto prostoru line.
Výrazně omezující to může být v momentu, kdy se garáž nachází přímo pod ložnicí. Zatímco někteří obyvatelé si o víkendu chtějí dopřát odpočinek, zvuky vrtaček či jiného nářadí jim tento záměr mohou dost znepříjemnit.
V takovém případě je variantou zvolit jiné rozvržení místností v domě. Druhou možností je zvuková izolace garáže. U ní lze využít – podobně jako u tepelné izolace vrat – polyuretanovou pěnu, která je zároveň neprůzvučná. Stačí ji jednoduše přilepit ke stropu garáže.
Druhou variantu představují speciální akustické panely, opět připevněné ke stropu, které pronikání zvuků do okolí výrazně brzdí. V obou případech je třeba pamatovat i na přítomnost garážových vrat. Pokud zajíždějí ke stropu – jak je v současnosti v tuzemském prostředí nejběžnější – měl by člověk izolaci připevnit tak, aby obléhala například lišty vodicích kolejnic.
Dostatečný přísun světla
Pokud chce být člověk při práci v garáži precizní, potřebuje dostatečný přísun světla. Pro kutilství po večerech je vhodné zvolit instalaci klasického osvětlení, optimálně po celém obvodu garáže.
Dobře k tomu poslouží LED pásky, které jsou nejen úsporné, ale také z nich lze vytvářet libovolné tvary. Zapomínat by se nemělo ani na bodová světla v blízkosti pracovních ploch.
Ne vždy je však nutné v garáži svítit a zvyšovat útratu za elektrickou energii. Například v horkých letních dnech je nejjednodušší garážová vrata otevřít a využít přirozené denní světlo.
„Pokud počasí příliš nepřeje, ať už z hlediska srážek nebo teploty, vyplatí se do garážových vrat instalovat prosklené prvky. Plexisklo může mít různé provedení, od mléčného až po průhledné drážky, prosklení se pak může vsadit například do celé sekce vrat. A to i v případě, že jsou jejich součástí i vchodové dveře. Pokud je prosklená celá vratová sekce, dostane se do prostoru garáže takové množství světla, že už zpravidla není potřeba uvnitř svítit. Navíc má člověk dostatečný přehled o dění venku,“ vysvětluje Přichystal.
Efektivně rozmístit vybavení a ještě parkovat
Ačkoliv si každý kutil rozvrhne umístění jednotlivých pomůcek podle vlastních preferencí a dispozice garáže, existuje hned několik tipů, které by měl mít na paměti.
Na rozdíl od ostatních místností v domě je možné prostor garáže využít na maximum. Pracujte s prostorem na stěnách, kam je možné zavěsit buď skříně na nářadí, úložné místo pro pneumatiky, nebo držáky jízdních kol.
Místa v dílně díky této vychytávce přibude a člověk tak může pořídit například větší pracovní stůl. Ten by měl být pokud možno osvětlený nejlépe ze všech míst v garáži. Vyplatí se ho umístit tak, aby na něj dopadalo světlo průzory v garážových vratech, nebo poblíž hlavních či bodových světel.
Z hlediska prostoru je dobré pamatovat už v projektu na parkující automobily. Pokud v garáži stává jen jeden, měla by její optimální šířka činit 2,7 metru, délka 5,3 metru, v případě větších vozů je optimální délka ještě o metr delší a šířka rovné 3 metry.
Toto doporučení nepočítá s prostorem pro práci či s přítomností nábytku a úložných prostor. Pokud předem víte, že garáž využijete i jako dílnu, je nutné k těmto rozměrům přičíst rezervu, aby při vystupování z automobilu jeho dveře nenarážely do jiných předmětů v garáži.
