V září je i na květinové zahrádce spousta práce: šafrány, narcisy a spol. patří k prvním rostlinám, které se na jaře postarají v zahradě o barvy, takže od září do listopadu musí jejich cibule a hlízy do země.
Co vám může v září kvést na zahradě? |
Většina druhů cibulovin má ráda propustnou půdu, která je na jaře vlhká a po zbytek roku suchá. Z toho plynou typická stanoviště, jako jsou okraje dřevin nebo skalky. Cibuloviny nesmí chybět ani ve smíšeném záhonu.
V září kvetou trávy, trvalky i další rostliny Dochan  Vřesy  Rozchodník Z trav kvetou ozdobnice (Miscanthus), dochany (Pennisetum), jílek, hakonechloa a další. Z trvalek, cibulovin a hlíznatých rostlin jsou to jiřinky, podzimní astry, japonské sasanky, vřesy, zvonky, ocúny, hvozdík, slunečnice topinambur, rozchodníky, kokardy, třapatky, třapatkovky či krásnoočka. |
Na co ještě je v září ideální čas?
- Září je nejvhodnější období pro zakládání nových trávníků, protože půda je teplá a dostatečně vlhká. Rovněž ze vysévat květinové louky.
- Jestli pěstujete mečíky, je čas na jejich uskladnění. Cibule této letní květiny nyní vykopejte, oklepejte z nich půdu, stonky zastřihněte na šířku dlaně a cibule uskladněte v bedně s mírně navlhčeným pískem na tmavém a chladném místě. Co je důležité: cibule květin nikdy neskladujte vedle jablek nebo hrušek.
Co teď udělat na zahradě, aby příští rok kvetla a dávala vám ovoce |
- A nový začátek čeká i váš balkon a terasu: když letnímu osázení postupně ubývají síly, je čas je vyměnit za rostliny kvetoucí na podzim. Teplé barvy, jako je červená, růžová, oranžová a stříbrná, září v podzimním slunci obzvláště silně. Pokud je umístíte na terasu nebo k domovnímu vchodu, přitáhnou na sebe všechny pohledy kolemjdoucích.
Květinou měsíce září jsou jiřinky
Jiřinky jsou citlivé na mráz, proto se vysazují teprve v dubnu. Nevadí jim ani pozdější výsadba, protože při dostatku tepla zpoždění v růstu rychle doženou.
U jiřinek můžete vybírat z nejrůznějších barev i tvarů květu. Jsou náročné na péči, ale umí udělat spoustu radosti.
Potřebují slunná místa a výživnou půdu. S přihnojováním buďte opatrní, neboť při nadbytku dusíku rostou především listy a květů je spíše poskrovnu. Ideálním zdrojem živin je vyzrálý kompost. V mokrých půdách mohou hlízy jiřinek zahnívat, proto do nich přimíchejte písek a hlízy přikryjte asi pěti centimetry této směsi.
Mladé rostlinky byste měli chránit před slimáky (například tak, že kolem nich nasypete „kolečko“ z hrubého písku, vaječných skořápek nebo ostrých kamínků). Během chladných nocí jiřinky přikrývejte chvojím. Vysokým odrůdám poskytněte oporu už při výsadbě; pozdějším zatlučením kolíku byste mohli hlízy poškodit.
Jakmile jiřinky spálí první mrazíky, je potřeba je vyjmout z půdy a uskladnit v domě či ve sklepě. Ideálně při teplot 5 až 8 °C.
Hlízy jiřin si před uskladněním popište podle odrůd či alespoň podle barev, pokud chcete na jaře vědět, kam kterou sázíte.
Jiřinky kvetou až do října a s létem se loučí zářivým ohňostrojem květů. Můžete je kombinovat s jinými skupinami jiřinek i s trvalkami a letničkami. V doprovodu jiřinek se uplatní rostliny s dlouhými úzkými květenstvími. Ideální volbou jsou stračky nebo oměje, které svou výraznou modří doplňují barevné spektrum jiřinek. Jiřinkám dopřejte dostatek prostoru, jinak budou rychle rostoucími sousedy utiskovány.
Zimu musí jiřinky trávit v domě. Když první mráz spálí nadzemní část, měli byste hlízy opatrně vyjmout, nechat oschnout a očistit od půdy. Na hlíze by přitom měl zůstat asi 10 cm dlouhý zbytek stonku. Ideální zimoviště má teplotu mezi 5 až 8 °C a relativní vlhkost vzduchu 70 až 75 procent.
Pravidelně hlízy kontrolujte: objevíte-li na některé z nich známky plísně, hned ji vyhoďte. Jiřinky lze doporučit i majitelům balkonových zahrádek, neboť se dají dobře pěstovat v nádobách. Mějte však na paměti, že nádoba musí být dostatečně velká.
