Jen 40 procent kompostovatelných plastů se opravdu rozloží, zjistili vědci

Plastové obaly a pytle s nápisem „kompostovatelné“ nebo „biorozložitelné“ nejsou automaticky eko výhra. Dokonale se rozloží jen ve čtyřiceti procentech případů, zatímco zbylých šedesát procent končí v půdě. Zjistila to britská studie.

V rámci domácího kompostování je používá čím dál víc lidí a odborníci je za to chválí. Není to však s nimi tak jednoduché, jak si mnozí myslí.

Řeč je o plastech, které nesou označení „kompostovatelné“ nebo „biologicky rozložitelné“. Nejčastěji je známe v podobě plastových kelímků, nádobí nebo příborů, obalů, sáčků a také odpadkových pytlů určených na zbytky z kuchyně nebo ze zahrady.

Právě na tyto výrobky si posvítili výzkumníci z University College London (UCL). Zjistili, že ke slibované biodegradaci, při které se plast rozloží pouze na živiny a další přírodní látky, dojde jen zhruba u čtyřiceti procent z nich. Zbylých šedesát procent se v domácím kompostu plně nerozloží, a plastové složky tak stejně končí v půdě.

O bioodpadu promluvily tisíce Britů

„Kompostovatelné a biorozložitelné plasty jsou mezi lidmi čím dál oblíbenější. Ale abychom mohli posoudit, jestli opravdu pomohou vyřešit krizi spojenou s kvanty plastového odpadu, musíme nejprve důkladně přehodnotit jejich ekologická kritéria,“ uvedli autoři studie publikované ve vědeckém časopise Frontiers in Sustainability.

Jejich výzkumu se za dva roky zúčastnilo 9 701 lidí napříč Velkou Británií. V online dotazníku popsali svoje názory, poznatky i chování spojené s kompostovatelnými plasty a bioodpadem. V druhé fázi si 902 z nich navíc vyzkoušelo domácí experiment, během kterého sledovali, jak dlouho se jednotlivé druhy a značky plastových výrobků rozkládají.

Většina pytlů se doma nerozloží

Biodiverzita v kompostech

Z britského výzkumu vyšlo i jedno pozitivní zjištění: účastníci na svých kompostech pozorovali celou řádku roztodivných organismů. Posílali je na fotkách a výzkumníci je rozřadili do 14 kategorií, jako jsou houby, roztoči a červi.

„Z biorozložitelných a kompostovatelných plastů, které jsme otestovali v různých domácnostech, se jich nadpoloviční většina na kompostu nerozložila. A to včetně těch, které byly přímo označené jako vhodné k domácímu kompostování,“ píše se ve výsledcích výzkumu.

„Nedá se proto říct, že by takové výrobky byly pro domácnosti efektivní, nebo dokonce ekologicky prospěšné,“ pokračují autoři. Pytle a obaly podle jejich zjištění často končí spolu s kompostem v záhonech, a tedy i v půdě. V mnoha domovech totiž nemají vhodné podmínky na to, aby se úplně rozložily – což však běžní občané netuší.

Podle autorů studie to ostatně ani nemají jak zjistit. Zmíněné typy plastů jsou málo regulované a jejich popis může mást, nebo dokonce chybět. Celých 46 procent vzorků ve výzkumu nemělo žádnou certifikaci pro domácí kompostování, zatímco certifikaci pro průmyslové kompostování uvádělo jen 14 procent výrobků. Přesto byly popsané jako „kompostovatelné“ nebo „biodegradabilní“, takže jejich uživatelé jednoduše počítali s tím, že se jim doma v kompostu rozloží.

Kompostovatelný plast do popelnice?

Výzkum také ukázal, že nejasně popsané obaly a pytle umisťují lidé do popelnic v dobré víře, že se rozloží i bez kompostu. Jenže tyto plasty k biologickému rozkladu potřebují speciální prostředí a určité faktory, jako je třeba vhodná kombinace vlhkosti a bakterií nebo plísní. Právě ty je pomáhají rozkládat.

Kde končí plastový odpad?

• 9 % se zrecykluje
• 19 % se spálí
• 50 % končí na skládce
• 22 % vůbec neprojde procesem nakládání s odpady, skončí na nekontrolovaných skládkách a v přírodě

Zdroj: OECD, únor 2022

„Plasty z popelnic pak stejně končí ve spalovně nebo na skládce. Jenže o jejich osudu už se zákazník většinou nedozví. Proto zdánlivě ekologické nápisy na obalech považujeme za klamné,“ vysvětluje Danielle Purkissová, která výzkum vedla. „Lidé prostě nevědí, co se dá kompostovat doma, co průmyslově, ani co kam vyhazovat.“

„Opravdu jsou v tom velké nejasnosti,“ potvrdil pro Daily Mail Andy Sweetman, předseda britské Biobased & Biodegradable Industries Association, která se problematice věnuje. Mít domácí kompost je podle něj záslužné, ale když přijde na tzv. rozložitelné plasty, je lepší, když je zpracují průmyslová kompostovací zařízení. Na rozdíl od domácností jsou přísně regulovaná a mají pro biodegradaci správné podmínky.

„Aby to ale fungovalo ve velkém, jsou potřeba efektivní sběrné systémy, které odpad z domácností do průmyslových kompostáren zavezou,“ dodává Sweetman. „Koncoví uživatelé by kromě toho měli být dobře informovaní, aby na kuchyňský a zahradní odpad používali opravdu jen certifikované obaly a pytle.“