Necelou třicítku psů v „důchodovém“ věku zkoumal tým z North Carolina State University. Odborníky zajímaly především jejich spánkové vzorce a to, jak jsou spojené s kognitivními poruchami. Zjistili, že čtyřnožci s počínající nebo rozvinutou demencí mají podobné trable se spaním, jaké mají i lidé se stejnou diagnózou.
Typické příznaky demence u psa
Zdroj: Companion Care |
Psi s kognitivní poruchou měli například problém v noci usnout nebo se často probouzeli. Přes den pak o to více podřimovali. Kolem soumraku navíc začali být podráždění nebo zmatení. Obecně nespali tak hluboce jako jejich zdravé protějšky a zároveň měli větší problémy s pozorností nebo pamětí.
Psi ve spánkové laboratoři
Přestože se tématu demence u domácích mazlíčků už v minulosti věnovala řada studií – a to i ve spojení se spánkem –, vědci tentokrát přišli se zásadní novinkou.
„Jsme první, kdo tuto souvislost prozkoumal s pomocí polysomnografie. Tedy stejné techniky, jaká se používá ve spánkových laboratořích,“ popsala Natasha Olby, profesorka veterinární neurologie a neurochirugie ze státní univerzity v Severní Karolíně, která výzkum vedla.
Při polysomografii se zaznamenávají různé funkce organismu během spánku. Měří se například mozková či svalová aktivita, dýchání, hladina kyslíku v krvi, srdeční rytmus, pohyby očí nebo nohou. U lidí se tato metoda používá při diagnostice spánkových poruch, epilepsie, ale právě i Alzheimerovy choroby nebo na ni navazující demence.
Výzkumníci tak měli šanci velmi podrobně sledovat charakteristické vzorce u psů – obdobně, jako se to dělá u lidských pacientů. S pomocí EEG tak například zjistili, že psům se syndromem kognitivní dysfunkce (psí obdoba demence) se výrazně zkrátila doba i hloubka spánku.
Rychlé vlny jsou na škodu
U lidí se hloubka spánku určuje podle takzvaných mozkových vln neboli mozkové oscilace. Během hlubokého spánku (fáze REM a NREM) se vlny maximálně zpomalí. To je zcela zásadní pro regeneraci a mimo jiné se díky tomu odstraňují toxiny z mozku.
„U lidí s Alzheimerovou chorobou se dá vysledovat menší hloubka spánku, tedy i rychlejší vlny a snížená schopnost detoxikace. A to má zase souvislost s horší pamětí a soustředěním,“ vysvětlila Natasha Olby.
Její tým přitom pozoroval úplně stejný jev u psů. Výzkumu se celkem zúčastnilo 28 psů a fen různých plemen ve věku od deseti do šestnácti let, což zhruba odpovídá 70 až 80 letům lidským. Osm z nich tým označil za zcela zdravé, dalších dvanáct mělo mírnou nebo střední kognitivní poruchu. A osm psích účastníků a účastnic dostalo diagnózu „těžký syndrom kognitivní dysfunkce“.
Jak se psům diagnostikuje demence?Na studii se podíleli i jejich majitelé. V dotazníku hodnotili například to, jak často bývá mazlíček dezorientovaný nebo jak interaguje s ostatními psy. Výzkumný tým také na místě testoval pozornost, paměť a pohotovost psů. V jednom z testů například hledali pamlsky ve speciálním průhledném válci se zablokovanými otvory. Zdroj: Study Finds |
Čím těžší diagnóza, tím větší měli psi problémy se spaním. Nedařilo se jim dosáhnout hluboké spánkové fáze, snadno se budili a EEG u nich ukázalo výrazně rychlejší mozkové vlny – konkrétně tzv. beta vlny, které mají frekvenci od 15,75 do 19 hertzů. Stejně jako u lidí jsou i u psů spojené s nedostatečnou regenerací a špatným „čištěním“ mozku.
Psí výsledky můžou pomáhat i lidem
Výzkumníci prý plánují psy dál sledovat. Budou zkoumat jejich spánkové vzorce i elektrickou aktivitu mozku a pokusí se identifikovat momenty, které napovídají o budoucím rozvoji kognitivní poruchy.
Věří totiž, že když se naučí včas rozpoznat varovné signály, umožní to nejen lepší prevenci a léčbu demence u psů, ale také u lidí.
