Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy, můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dřív byla jeho hnízdní populace u nás přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince tohoto nenápadného ptáčka, kterému se pro jeho šedé zbarvení lidově říká také kominíček. To vše patrně souvisí s oteplováním planety.
Rehek domácí na pomyslném trůnu ptáka roku střídá poláka velkého. Udělením tohoto čestného titulu chtějí ornitologové upozornit na to, že i běžné druhy ptáků mohou napomoci porozumění, jak změna klimatu ovlivňuje rozšíření druhů a chování jednotlivých populací.
KVÍZ: Poznáte, kdo k vám přilétá na krmítko? |
Výzkumu může výrazně pomoct i veřejnost – cenná data o zimním výskytu rehků získaná jeho pozorováním může kdokoli dodat již během této zimy v doprovodné akci Rehci v zimě. Ta probíhá od začátku prosince 2023 do konce února 2024 na ornitologické stránce birdlife.cz/rehci-v-zime.
„Rehek domácí obývá velkou škálu stanovišť, od městského prostředí až po vysokohorská suťoviště. Zvlášť si oblíbil lidská sídla, ať už rušná centra měst, poklidné vesnické návsi i samostatně stojící usedlosti, hájenky, seníky, kůlny či horské chaty,“ vysvětluje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO, že rehka domácího lze potkat na řadě míst naší republiky.
Jak rehka domácího poznáte?
Mezi hlavní znaky rehka domácího patří šedavé nebo černošedé zbarvení a nápadný rezavý ocas, kterým často pocukává. Mladí samci jsou v prvním roce života zbarveni nenápadně šedě jako samice, přičemž jen malá část má již náznak typického černošedého kabátku, kterým se pyšní většina samců až v druhém roce života.
Ptačí budíček: nejdříve začíná zpívat rehek, nejpozději vstává špaček |
„Od tohoto metaforicky umouněného šatu se odvozuje lidové pojmenování kominíček. Původ českého zoologického jména rehek však není zcela jasný: zatímco někteří ho odvozují ze slova rezek, jiní předpokládají zvukomalebný původ podle skřípavého popěvku a argumentují podobnými lidovými jmény jiných pěvců jako je řehák či řeháček,“ vysvětluje Petr Procházka z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Ze zimovišť ve Středomoří přilétají rehci domácí zpět do Česka v březnu. „Krátce po příletu lze pozorovat samce, jak zpívají z vyvýšených míst, jako jsou hřebeny střech nebo komíny. Rehci domácí začínají zpívat během dne jako jedni z prvních ptáků, a to ještě před rozedněním. Charakteristickým zpěvem, který má v sobě několik chraplavých či přiškrcených slabik, vymezují své teritorium a zároveň lákají samice. Po spárování samice staví hnízdo v nejrůznějších výklencích, na trámech v podstřeší, ale nepohrdne ani vhodně umístěnou polobudkou s horní polovinou přední strany otevřenou (tzv. rehkovníkem). Snáší 4 až 5 bělavých vajec a vyvádí mláďata dvakrát do roka, výjimečně až třikrát,“ popisuje Filip Petřík, který se rehkům domácím systematicky věnuje.
OBRAZEM: Volavka, vydra, mořský orel. Česká divoká příroda v zimě |
Mapujte rehky při zimních vycházkách
Na rozdíl od mnoha jiných druhů ptáků, jejichž populace ubývají, rehkovi domácímu se podle sledování ornitologů daří dobře – česká i celoevropská populace dlouhodobě vykazují mírný vzestup početnosti. „Zdá se, že rehek domácí těží ze schopnosti adaptovat se na život v lidských sídlech. Tím, jak se lidé stěhují z venkova a města se rozrůstají, vznikají pro rehky nové hnízdní příležitosti,“ konstatuje Petr Procházka.
Kde rehky nejspíš v zimě potkáte?„Pokud chcete zvýšit šanci, že zimující rehky potkáte, zajděte za chladnějšího počasí k místům porostlým loubincem, známým také jako psí víno nebo přísavník. Bobule této popínavé liány poskytují v období nedostatku hmyzu vítaný zdroj energie a za mrazivého počasí přitahují rehky jako magnet,“ radí Filip Petřík. |
A opravdu se ukazuje, že stále víc rehků domácích se snaží přezimovat i v Česku. „Proto jsme se v Brně začali tomuto fenoménu věnovat a zimující rehky individuálně značíme barevnými odečítacími kroužky. Předběžné výsledky ukazují, že přinejmenším část jedinců se v Brně vyskytuje celoročně, tedy že tu zimuje i hnízdí,“ popisuje Petřík.
Přesnější data o zimní početnosti rehků u nás ovšem ornitologům chybí, proto ČSO vyzývá veřejnost k zapojení se do programu občanské vědy, který by měl pomoct zjistit, kde a kolik rehků domácích zimuje. „Během kampaně Rehci v zimě posbíráme cenné informace, které by jinak nebylo možné v takovém rozsahu získat. Zapojit se může každý, i bez předchozích zkušeností,“ vybízí Eliška Konopáčová, koordinátorka občanské vědy v ČSO.
Cílem je mapovat zimní výskyt rehků domácích v našem okolí. Pozorování rehků zadávejte do faunistické databáze ČSO birds.cz. Důležité jsou i negativní záznamy, tedy informace, že jste během vycházky rehka nezaznamenali. Do poznámky nezapomeňte zadat heslo „Rehci v zimě“, zapojíte se tak do soutěže o ceny z ČSO. To všechno totiž pomůže ornitologům lépe pochopit, kde a v jakém prostředí rehci na našem území přezimují, ale i to, kde se v zimě nevyskytují.
Pozorujte nejen rehky během Ptačí hodinkyVedle projektu Rehci v zimě se o víkendu 5.–7. ledna můžete zapojit do dalšího programu ČSO – Ptačí hodinka – během které lidé sledují a počítají ptáky na svých krmítkách či zahradách. „Rehek domácí sice nepatří mezi druhy, se kterými bychom se během Ptačí hodinky setkávali často, ale každoročně se jich pár objeví, podobně jako holubů hřivnáčů, konipasů bílých či pěnic černohlavých, jejichž většinová populace z Česka odlétá. Díky velkému množství dobrovolníků, kteří se do programu každoročně zapojují, získáme další důležitá data o výskytu druhů, které u nás zimují. Na webu ptacihodinka.cz najdete více informací o tom, jak se do programu zapojit,“ říká Konopáčová. |
A jak rehky podpořit během celého roku?
Jak připravit rehkům domácím ideální přirozené prostředí, kde budou moci žít, hnízdit a sbírat potravu? „Rekonstrukce budov neprovádějme v hnízdním období, ohrozili bychom hnízdění. Odstraňme nástrahy a překážky, které jsou pro rehky a jiné ptáky nebezpečné – zakryjme sudy a jiné nádrže s vodou nebo do nich umístěme plováky, aby se v nich ptáci nemohli utopit,“ přimlouvají se ornitologové. Také je důležité zabezpečit stávající prosklené plochy proti nárazům ptáků a pokud možno neinstalovat další.
Kdo pouští kočku ven, dopřeje jí i trochu toho zabíjení. Řešení je složité |
Udělejme svou zahradu pestrou a různorodou – takovou, kde rehci a jiní ptáci najdou dostatek hmyzu pro mláďata. Omezme chemii a snažme se nabídnout místa příhodná ke sběru potravy a hnízdění.
„A pokud nemáte na domě, garáži nebo kůlně přirozené hnízdiště vhodné pro rehky, zvažte vyvěšení rehkovníku. Ale pamatujte na to, aby byl umístěn pouze na bezpečném místě, chráněném zejména před kočkami. Pokud máte kočky, držte je během hnízdního období uvnitř domu a nepouštějte je na dvůr ani na zahradu, protože rehčí mláďata nejsou po opuštění hnízda plně vzletná a představují pro kočky velmi snadnou kořist. Je opravdu jen na nás, zda přijmeme zodpovědnost, abychom ptákům neškodili,“ uzavírají ornitologové.
