Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lososi se vrací do českých řek. Pomáhá jim inkubační schránka i adopce

aktualizováno 
Skoro osm tisíc lososů adoptovali lidé v Česku přes adopční program rybářského svazu a ochránců přírody. Ryby však neskončily na jejich talířích, ale dostaly se z německé líhně do české řeky Kamenice a odtud do moře. Díky tomu se lososi obecní vracejí do našich toků.

Malí lososi | foto: Navratlososu.cz

Druhá polovina 20. století. České toky obývá i jedna z nejúžasnějších ryb v živočišné říši, která ve svém životě podniká neuvěřitelnou pouť – losos obecný. Tyto ryby táhne z širého moře do proudných sladkých vod touha po zplození nové generace. Jakoby se zdálo, že stvoření nového života nic nezastaví. Jenže přichází člověk. 

Lidé silně znečišťují vodu v řekách a navíc v nich staví i příčné překážky, jež jsou i pro tyto rybí akrobaty z průzračných proudů příliš. Lososi proti silnému a krutému soupeři nemají nejmenší šanci a jednoduše prohrávají, fascinující ryby tak mizí z naší přírody…

Fotogalerie

Rok 2015, severní Čechy. Nepravidelná sněhová pokrývka se povaluje na březích říčky Kamenice. Právě tento přes 30 kilometrů dlouhý proudný tok je nadějí pro návrat jedné z nejúžasnějších ryb na naše území. Říčka totiž protéká národním parkem České Švýcarsko, který se snaží vrátit lososy obecné do našich vod. „Přes všechny nedokonalosti se podmínky v tocích zlepšily. Takovéto příležitosti je potřeba se chopit a pokusit se odstranit chyby z minulosti,“ říká Tomáš Salov, mluvčí NP České Švýcarsko.

Je začátek ledna. Řekou Kamenicí protéká ledová voda, ve které se brodí několik pracovníků národního parku. Snaží se do koryta Kamenice umístit speciální inkubátory, ve kterých je okolo 10 000 lososích jiker. Dalších osm tisíc se nachází v umělých hnízdech. „Genetický materiál se vozí ze Švédska, z řek o podobné délce, jako má Labe. K oplodnění jiker dochází v Německu, konkrétně v líhni v Langburkersdorfu, odtud jsou pak rybičky ve správný čas převezeny a vypuštěny,“ popisuje Tomáš Salov. 

Pracovníci parku testují další záchranné postupy, které mohou při návratu lososů na naše území hrát významnou roli. Výhodou těchto metod je, že inkubační schránky a umělá hnízda umožňují jikrám, a později i rybičkám, vývoj v jejich přirozeném prostředí.

Dlouhá cesta plná těžkých zkoušek

Národní park České Švýcarsko spustil v roce 2008 vlastní doplňkový program na podzimní vysazování i odrostlejších lososů ve velikosti 8 až 10 centimetrů. Pracovníci parku totiž předpokládali, že větší rybičky mají vyšší šanci na přežití. O rok později pak odstartoval projekt Návrat lososů, a zapojil tak do jejich vysazování i veřejnost. 

Snahy o navrácení ryby do českých vod se však datují až do roku 1998, kdy Český rybářský svaz spustil po vzoru německých kolegů projekt LOSOS 2000. Rybáři vypouštěli každé jaro lososí plůdek do našich řek. Národní park se k rybářům přidal po dvou letech, pomáhal s jarním vysazováním čerstvě vylíhnutých lososů a investoval do zprůchodnění řeky Kamenice, kam se lososi vysazují.

Inkubační schránky a umělá hnízda se ohromně osvědčily

„Ohromným a velmi povzbudivým úspěchem je zájem veřejnosti jak laické, tak i odborné. Je vidět, že lidem není stav přírody lhostejný a že chtějí žít ve zdravém a na druhy bohatém prostředí. A že jsou pro to ochotní i něco udělat,“ těší Tomáše Salova.

Velký úspěch má nová metoda, kterou poprvé pracovníci národního parku vyzkoušeli vloni. Inkubační schránky měly neuvěřitelné výsledky. Úspěšnost líhnutí jiker přesáhla 95 procent.

Manipulace s inkububační schránkou

Manipulace s inkububační schránkou

Takto se umisťují do schránky jikry.

Takto se umisťují do schránky jikry.

Inkubační schránky, které se zakopou na dno řeky, mají dvě komory. Do jedné se dávají jikry, ta druhá následně slouží vykulenému lososímu plůdku jako bezpečný úkryt před predátory, než pro ně dojdou lidé, aby je vysadili do proudné řeky. 

Pokud bude i letos vykulení lososího plůdku úspěšné, zařadí se inkubační metoda do programu návratu lososů do Kamenice. Podle Tomáše Salova se už v inkubačních schránkách vylíhnulo 15 tisíc malých lososů.

Dalším způsobem, který může napomoci k návratu lososů, jsou umělá hnízda. Pracovníci parku v korytě řeky uměle vytvoří jamky, do ní vloží jikry a přikryjí je hrubým štěrkem. Tato metoda je podle odborníků méně úspěšná, ale malí lososi mohou hnízda opustit bez pomoci člověka.

Budoucnost lososů v ČR: ještě to potrvá, ale má to smysl

K navrácení lososů do našich toků můžete pomoci každý, například dárcovskou esemeskou. Po odeslání dárcovské SMS adoptivní rodič zajistí životní pouť jeho lososovi – z líhně do Kamenice, a odtud do moře a zpět. 

Jak adoptovat lososa

Takoveho lososa si můžete nasdílet s přáteli

Takoveho lososa si můžete nasdílet s přáteli

Odešlete dárcovskou SMS ve tvaru DMS NAVRATLOSOSU na číslo 87 777. Cena DMS je 30,- Kč, projekt Návrat lososů obdrží 28,50,- Kč.

Po odeslání DMS obdržíte unikátní kód. Přejděte na facebookovou stránku Návratu lososů. V záložce Adoptujte si lososa najdete aplikaci, která vám umožní vytvořit si vlastního lososa, pojmenovat ho, vybavit na cestu a samozřejmě ukázat přátelům.

Více informací o možnosti adoptovat lososa ZDE.

Význam dárcovských SMS je obrovský, neboť celý projekt je finančně velice nákladný. „Financování je do značné míry sdružené. Jarní vypouštění financuje a organizuje Český rybářský svaz. Letos správa parku část plůdku uhradí z vlastního rozpočtu. Podzimní vysazování půlročků v prvních letech financovala správa parku z vlastního rozpočtu, část – zhruba třetinu - uhradili firemní dárci a část – zhruba další třetinu – dárci soukromí, kteří přispěli do sbírky Návrat lososů,“ vysvětluje Tomáš Salov.

Od roků 2012 je vypouštění půlročků, ale také testování líhnutí v inkubačních schránkách, hrazeno z Operačního programu životního prostředí (OPŽP). „Mezitím přicházejí další peníze na sbírkový účet, takže až projekt OPŽP skončí, což se stane letos, pomůže sbírka výrazně s pokračováním,“ dodává Salov.

Lososi se vysazují do řeky Kamenice a Ještědského či Libockého potoka. Pracovníci parku celkově do těchto toků vysadili téměř dva milióny lososího plůdku a 65 tisíc lososích půlročků. A tvrdá práce se začíná vyplácet. „Každoročně jsou povzbudivé podzimní návraty, a to i přesto, že počty navrátilců jsou kolísavé. Obvykle se do celého Českosaského Švýcarska vrátí až několik desítek kusů, zejména Lachsbach v Německu a Kamenice na české straně,“ říká Tomáš Salov.

Skvělou práci dokazují i úchvatné videozáznamy, na kterých jsou tyto majestátné ryby zaznamenané. Jenže populace českých lososů stále není dostatečně silná na to, aby se obešla bez pomoci člověka. 

„Loni bylo navrátilců málo. Je zajímavé, že po velké labské povodni v roce 2002 bylo navrátilců o rok později také mimořádně málo. Jako by se situace opakovala, v roce 2013 povodeň a v roce 2014 téměř žádní navrátilci. Jsme teď velmi zvědavi na letošní podzimní počty, věříme, že lososů zase bude více,“ hodnotí Tomáš Salov.

Více článků s rybářskou tématikou naleznete na InRybar.cz.

Autoři:


Témata: Ústecký kraj


Nejčtenější

Kachní prsa marinovaná v cukru a soli se šalotkovou marmeládou a arašídovou...
Marmeláda ze šalotky je bomba. Nejen ke kachním prsíčkům

Šéfkuchař Petr Vlásek z restaurace AvantGarde vždycky nabídne překvapivá řešení, jak zdánlivě obyčejné jídlo obléci do nového hávu. V nejnovějším dílu sezonní...  celý článek

Krásný kapr jako vystřižený z britských magazínů
Krásná německá kaprařka: Při čekání na kapra se nejradši trošku prospím

Claudia Dargaová je považována za jednu z nejkrásnějších kaprařek v evropských závodních týmech. Ale závoděním se neživí, rybolov má jen jako hobby.  celý článek

Ajabu poznává svět kolem sebe a začíná si hrát. (23. 11. 2016)
Malého Ajabua berou do party gorilí rošťáci, zajímavý je i pro Bikiru

Půlroční batolící se potomek samice Shindy je čím dál samostatnější a ochrannou náruč matky vyhledává jen výjimečně. Zato se učí rošťačit s puberťákem Kiburim...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.