Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ryby a zemědělci v symbióze. Odpadní vody z akvárií pohnojí zeleninu

aktualizováno 
Jihočeští vědci budou zkoušet, jak skloubit chov ryb s pěstováním zeleniny. Chystají se vybudovat zkušební nádrž, ze které půjde voda „pohnojená“ od ryb k rostlinám. Ty ji mají jako hlavní zdroj živin.

Takhle vypadá funkční akvaponický chov. | foto: Archiv časopisu Kajman

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se nově bude věnovat rozvoji takzvaných akvaponií. To je technologie kombinující chov ryb spolu s pěstováním rostlin, především ovoce, zeleniny a bylin, které díky využití odpadních metabolitů jako hnojiva dosahují vysokých výnosů sklizně.

Jde o takzvanou organickou produkci, protože rostliny nemusejí být uměle přihnojované ani chemicky ošetřované. Výzkumný projekt s názvem „Akvaponické technologie pro městské zástavby“ rozvíjí odborné centrum CENAKVA. Fakulta usiluje o výstavbu zkušebního zařízení, které je již známé z různých oblastí USA či Austrálie.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

„Podle našich představ budou moci být akvaponie umístěné například na střechách domů nebo průmyslových budov,“ říká Jan Mráz, ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod. „Využívají se v nich totiž rostliny, které nepotřebují přímo půdu, ale vystačí si například s keramzitem či jiným vhodným materiálem. Celý systém má velmi malé nároky na zdroj vody a znamená minimální vypouštění odpadních látek do životního prostředí. Potřebným vstupem do systému je přitom pouze krmivo pro ryby, které se získá zejména z městského odpadu rostlinného a živočišného původu. Kromě řady jiných výhod se také minimalizuje vzdálenost mezi producentem a konzumentem čerstvých potravin,“ dodává Mráz.

Celý systém akvaponií je uzavřený tím, že jedna část systému využívá odpad druhé části systému jako zdroj živin. Většinou jsou ryby umístěné v nádržích pod pěstovanými rostlinami. Voda znečištěná odpadními metabolity se čerpadlem převádí do horní části nádrže s nasazenými rostlinami. Ty spotřebují živiny z roztoku a přefiltrovaná voda se zpětně vrací do původní nádrže.

Rostliny zároveň odebírají oxid uhličitý, vytváří kyslík a okolní prostředí je tak minimálně zatíženo skleníkovými plyny. V porovnání s konvenčním zemědělstvím vyžadují akvaponie pro svůj provoz méně než jednu desetinu vody. Vstupem je kromě ní a potravy pro ryby pak už jen elektřina pro provoz čerpadel.

Rozvoj výzkumu tímto směrem doporučila na svém nedávném setkání také mezinárodní rada Fakulty rybářství a ochrany vod a jejího vědeckého centra CENAKVA. Ta se skládá ze sedmi významných světových odborníků, kteří aktivně působí v oborech akvakultury a ochrany vod.

Jmenoval ji před časem rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer s cílem etablovat a profilovat tuto nejmladší součást Jihočeské univerzity jako středoevropského lídra ve vědě a vzdělávání v oblasti akvakultury a ochrany vod. Členové rady ústy svého předsedy Johana Verretha z holandské univerzity ve Wageningenu na svém posledním zářijovém zasedání potvrdili, že se toto poslání daří fakultě v plné míře naplňovat.

Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.

Autoři:


Témata: Zelenina


Nejčtenější

Unikátní sbírka karlovarských lázeňských pohárků, kterou spravuje Lukáš Lojín,...
Rodina má dva tisíce lázeňských pohárků, zaujaly i tým Guinessovy knihy

Když v roce 1951 kupoval karlovarský balneolog Jaroslav Dolina za tehdejších pět korun československých první karlovarský lázeňský pohárek, nemohl tušit, že...  celý článek

Dáte si kávu, anebo čaj?
Káva vybízí k revoltě, čaj ke klidu nad poezií, tvrdí specialisté

Jen málokdo si bez jednoho z nich umí představit ráno. Káva a čaj nás umí „nakopnout“ i zklidnit. Jaké jsou výhody těchto nápojů a co je naopak odlišuje, to...  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Samice lemura mongoz se svým mládětem.
V ostravské zoo se narodilo vzácné mládě lemura mongoze, první v Česku

Příchod nové samice vzácného madagaskarského lemura loni na podzim znamenal pro chovatele v ostravské zoologické zahradě velkou naději na rozmnožení tohoto...  celý článek

Malá akumulátorová pila je určena pro drobné práce kolem domu.
Bude na zahradách vládnout akutechnika? Její výsledky jsou stále lepší

Ještě před pár lety se zdálo, že akumulátorové zahradní stroje jsou jen drahou variantou pro několik nadšenců. Ale teď se ukazuje, že výkony se zvedají a...  celý článek

Další z rubriky

K větším candátům se tu přes kvanta menších dostanete velmi složitě.
Candátí horečka na Ebru vrcholí, zažijete tu kouzelné jaro

Candát je žádaným rybím druhem. Jeho stavy jsou na mnoha našich vodách velmi nízké. Existují však zahraniční vody, kde je candátů velké množství. Na Ebru lze...  celý článek

Pomáháme si a Filip si přehmatává a chytá štiku levou rukou pod stejnou skřeli....
Dírky a štiky? To si pospěšte. Na rybičku se smí chytat jen do konce roku

Lov štik pod ledem má skutečně svoje kouzlo i zápletku. Doporučujeme ho vyzkoušet i vám. Nezapomeňte ale, že se dá provozovat jenom na několika svazových...  celý článek

Typické feederové krmítko
Feeder je v chladnější vodě perfektní, nenechá vás dlouho bez záběru

Lovit technikou feeder je ideální právě nyní, kdy ještě voda není pořádně prohřátá a ryby jsou oproti letním měsícům mnohem opatrnější. Přináší rychlé a četné...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.