Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ryby a zemědělci v symbióze. Odpadní vody z akvárií pohnojí zeleninu

aktualizováno 
Jihočeští vědci budou zkoušet, jak skloubit chov ryb s pěstováním zeleniny. Chystají se vybudovat zkušební nádrž, ze které půjde voda „pohnojená“ od ryb k rostlinám. Ty ji mají jako hlavní zdroj živin.

Takhle vypadá funkční akvaponický chov. | foto: Archiv časopisu Kajman

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se nově bude věnovat rozvoji takzvaných akvaponií. To je technologie kombinující chov ryb spolu s pěstováním rostlin, především ovoce, zeleniny a bylin, které díky využití odpadních metabolitů jako hnojiva dosahují vysokých výnosů sklizně.

Jde o takzvanou organickou produkci, protože rostliny nemusejí být uměle přihnojované ani chemicky ošetřované. Výzkumný projekt s názvem „Akvaponické technologie pro městské zástavby“ rozvíjí odborné centrum CENAKVA. Fakulta usiluje o výstavbu zkušebního zařízení, které je již známé z různých oblastí USA či Austrálie.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

„Podle našich představ budou moci být akvaponie umístěné například na střechách domů nebo průmyslových budov,“ říká Jan Mráz, ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod. „Využívají se v nich totiž rostliny, které nepotřebují přímo půdu, ale vystačí si například s keramzitem či jiným vhodným materiálem. Celý systém má velmi malé nároky na zdroj vody a znamená minimální vypouštění odpadních látek do životního prostředí. Potřebným vstupem do systému je přitom pouze krmivo pro ryby, které se získá zejména z městského odpadu rostlinného a živočišného původu. Kromě řady jiných výhod se také minimalizuje vzdálenost mezi producentem a konzumentem čerstvých potravin,“ dodává Mráz.

Celý systém akvaponií je uzavřený tím, že jedna část systému využívá odpad druhé části systému jako zdroj živin. Většinou jsou ryby umístěné v nádržích pod pěstovanými rostlinami. Voda znečištěná odpadními metabolity se čerpadlem převádí do horní části nádrže s nasazenými rostlinami. Ty spotřebují živiny z roztoku a přefiltrovaná voda se zpětně vrací do původní nádrže.

Rostliny zároveň odebírají oxid uhličitý, vytváří kyslík a okolní prostředí je tak minimálně zatíženo skleníkovými plyny. V porovnání s konvenčním zemědělstvím vyžadují akvaponie pro svůj provoz méně než jednu desetinu vody. Vstupem je kromě ní a potravy pro ryby pak už jen elektřina pro provoz čerpadel.

Rozvoj výzkumu tímto směrem doporučila na svém nedávném setkání také mezinárodní rada Fakulty rybářství a ochrany vod a jejího vědeckého centra CENAKVA. Ta se skládá ze sedmi významných světových odborníků, kteří aktivně působí v oborech akvakultury a ochrany vod.

Jmenoval ji před časem rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer s cílem etablovat a profilovat tuto nejmladší součást Jihočeské univerzity jako středoevropského lídra ve vědě a vzdělávání v oblasti akvakultury a ochrany vod. Členové rady ústy svého předsedy Johana Verretha z holandské univerzity ve Wageningenu na svém posledním zářijovém zasedání potvrdili, že se toto poslání daří fakultě v plné míře naplňovat.

Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.

Autoři:
Témata: Zelenina


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.