Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Ryby a zemědělci v symbióze. Odpadní vody z akvárií pohnojí zeleninu

aktualizováno 
Jihočeští vědci budou zkoušet, jak skloubit chov ryb s pěstováním zeleniny. Chystají se vybudovat zkušební nádrž, ze které půjde voda „pohnojená“ od ryb k rostlinám. Ty ji mají jako hlavní zdroj živin.

Takhle vypadá funkční akvaponický chov. | foto: Archiv časopisu Kajman

Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se nově bude věnovat rozvoji takzvaných akvaponií. To je technologie kombinující chov ryb spolu s pěstováním rostlin, především ovoce, zeleniny a bylin, které díky využití odpadních metabolitů jako hnojiva dosahují vysokých výnosů sklizně.

Jde o takzvanou organickou produkci, protože rostliny nemusejí být uměle přihnojované ani chemicky ošetřované. Výzkumný projekt s názvem „Akvaponické technologie pro městské zástavby“ rozvíjí odborné centrum CENAKVA. Fakulta usiluje o výstavbu zkušebního zařízení, které je již známé z různých oblastí USA či Austrálie.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

Schéma akvaponického chovu. Jak vidíte, jedná se takřka o perpetuum mobile.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

V akvaponickém chovu můžeme využít různé druhy ryb.

„Podle našich představ budou moci být akvaponie umístěné například na střechách domů nebo průmyslových budov,“ říká Jan Mráz, ředitel Ústavu akvakultury a ochrany vod. „Využívají se v nich totiž rostliny, které nepotřebují přímo půdu, ale vystačí si například s keramzitem či jiným vhodným materiálem. Celý systém má velmi malé nároky na zdroj vody a znamená minimální vypouštění odpadních látek do životního prostředí. Potřebným vstupem do systému je přitom pouze krmivo pro ryby, které se získá zejména z městského odpadu rostlinného a živočišného původu. Kromě řady jiných výhod se také minimalizuje vzdálenost mezi producentem a konzumentem čerstvých potravin,“ dodává Mráz.

Celý systém akvaponií je uzavřený tím, že jedna část systému využívá odpad druhé části systému jako zdroj živin. Většinou jsou ryby umístěné v nádržích pod pěstovanými rostlinami. Voda znečištěná odpadními metabolity se čerpadlem převádí do horní části nádrže s nasazenými rostlinami. Ty spotřebují živiny z roztoku a přefiltrovaná voda se zpětně vrací do původní nádrže.

Rostliny zároveň odebírají oxid uhličitý, vytváří kyslík a okolní prostředí je tak minimálně zatíženo skleníkovými plyny. V porovnání s konvenčním zemědělstvím vyžadují akvaponie pro svůj provoz méně než jednu desetinu vody. Vstupem je kromě ní a potravy pro ryby pak už jen elektřina pro provoz čerpadel.

Rozvoj výzkumu tímto směrem doporučila na svém nedávném setkání také mezinárodní rada Fakulty rybářství a ochrany vod a jejího vědeckého centra CENAKVA. Ta se skládá ze sedmi významných světových odborníků, kteří aktivně působí v oborech akvakultury a ochrany vod.

Jmenoval ji před časem rektor Jihočeské univerzity Libor Grubhoffer s cílem etablovat a profilovat tuto nejmladší součást Jihočeské univerzity jako středoevropského lídra ve vědě a vzdělávání v oblasti akvakultury a ochrany vod. Členové rady ústy svého předsedy Johana Verretha z holandské univerzity ve Wageningenu na svém posledním zářijovém zasedání potvrdili, že se toto poslání daří fakultě v plné míře naplňovat.

Více zajímavostí o rybaření najdete v aktuálním vydání rybářského časopisu Kajman.

Autoři:


Témata: Zelenina


Nejčtenější

Iveta Fabešová si na kvalitní zmrzlinu potrpí.
Poctivá zmrzlina může být levnější než z prášku, tvrdí cukrářka Fabešová

Chuťové rozdíly mezi průmyslově vyráběnou zmrzlinou v prášku a poctivou ze základních ingrediencí jsou propastné. Přitom výrobní cena té poctivé vůbec nemusí...  celý článek

Gorilí výrostci z Prahy jako samozvaní zahradníci
VIDEO: Zahradničení, nebo zahrad ničení? Gorilí bratři v akci

Na první pohled vzorní bráškové. Ale pozor, Nuru a Kiburi se umí dát i na zahradničení. Respektive spíše na „zahrad ničení“. Ono se to někdy totiž špatně...  celý článek

Stromy u Kožichovic na Třebíčsku jsou obsypané tisíci housenek bourovce...
VIDEO: Housenky zabydlely stromy na Třebíčsku, ale nijak neškodí

Hemžící se housenky v útvarech podobných pavučinám osídlily větve stromů v okolí Třebíče. Jsou to hnízda bourovce březového, nočního motýla, kterého sice v...  celý článek

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.
Elektronický nos pozná, že je maso zkažené, takže se už nehodí na gril

Na gril má přijít co nejčerstvější maso. Už jen proto, že při grilování nemusí být tepelná úprava tak dokonalá jako například při vaření a dušení. Vyzkoušeli...  celý článek

Čerpadlo Gardena s automatem
Čerpadlo do sudu zalije zahrádku, ale nepočítejte s velkým kropením

Sud na dešťovou vodu na zahradě používá většina zahrádkářů. Byla by škoda, když už náhodou občas zaprší, pouštět vodu do kanálu. Je lepší využít ji na zalévání.  celý článek

Další z rubriky

Typické feederové krmítko
Feeder je v chladnější vodě perfektní, nenechá vás dlouho bez záběru

Lovit technikou feeder je ideální právě nyní, kdy ještě voda není pořádně prohřátá a ryby jsou oproti letním měsícům mnohem opatrnější. Přináší rychlé a četné...  celý článek

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Až loďka dopluje do určeného místa vyklopí svůj náklad krmení a uvolní montáž.
Zakrmovací loď dokáže na řece pomoci k vysněnému úlovku

O tom, že i na menších řekách najdete krásné kapry přes deset kilo, není pochyb. Není ovšem obvyklé, že by se je na Berounce nebo třeba na Sázavě dařilo ulovit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.