"Psi chrání stádo tak, že farmáři nemusejí predátory zabíjet," říká Laurie Markerová, ředitelka Fondu na ochranu gepardů (CCF), který odchovává psy pocházející z Turecka nedaleko severonamibijského města Otjiwarongo.
"Je to metoda kontroly predátorů bez toho, že by byli zabíjeni. Je to ekologické, všichni jsou nakonec spokojeni," dodává.
CCF zcela jednoduše pro Namibii přizpůsobil starou koncepci pasteveckého psa s využitím anatolských psů rovněž nazývaných kangalové, kteří jsou známí svou silou a schopností odolávat extrémním teplotám.
Psi se dávají ke stádu ve věku jen několika týdnů, aby si na stádo zvykli. Žijí stále se stádem, chodí s ním na pastvu, aby odháněli predátory, a spí s ním.
Fond začal chovat tyto psy, když pokles populace gepardů v Namibii nabyl alarmujících rozměrů: na 10 000 velkých šelem, ekvivalent nynější světové populace, bylo v 80. letech minulého století usmrceno nebo vyhnáno z jejích teritorií. Lidé, především farmáři, jich každoročně vybili až tisícovku, protože v nich spatřovali zabijáky svého dobytka.
Během devíti let předal CCF farmářům na 450 psů. "Když farmáři mají psy, ztráty dobytka se snižují o 80 až 100 procent, ať už je predátor jakýkoli," konstatuje Laurie Markerová.
Na získání psa se nyní čeká dva roky a program byl rozšířen na další země, Jihoafrickou republiku a brzy i Tanzanii.
Pro Rethu Joubertovou, která chová kozy a ovce u Gobabisu na východě země, se před pěti lety s příchodem Bonza všechno změnilo. Přestala bdít celé noci ve strachu a loni přišla jen o jedno zvíře, zatímco v roce 2008 ztratila 60 kusů.
Farmářka nyní odchovává Nussie, čtyřměsíční štěně, které se učí svému řemeslu tak, že se stádem denně vychází na pastvu a v noci s ním spí.
"Nussie se musí s kozami sžít, musí být jednou z nich, jen tak se naučí zvířata chránit," vysvětluje Retha Joubertová. "Nejsou to naši společníci či kamarádi, nesmějí jimi být," říká o svých dvou psech.
Přítomnost psů a jejich štěkot většinou stačí k tomu, aby odradil predátory, kteří raději útočí na stáda bez hlídačů. Někdy je však boj nezbytný: Bonzo tak zabil dva šakaly a mladého geparda.
Střežení stáda však není v Namibii bez nebezpečí: drahého psa už kousli hadi a škorpion a nyní trpí rakovinou jazyka vyvolanou neustálým pobytem na slunci.
Kromě toho nejsou pastevečtí psi vhodní pro velké chovy hovězího dobytka a pro četné soukromé farmy s antilopami.
Ačkoli Cheetah Conservation Fund začal anatolské pastevecké psy odchovávat v roce 1994 s cílem ochrany stád před gepardy, studie ukazují, že tyto šelmy nemusejí být hlavními zabijáky dobytka. Analýza gepardích exkrementů ukázala, že jen pět procent z nich zaútočilo na zvířata chovaná na farmách.
"Někdy na dobytek útočí. Avšak tvrzení, že všichni gepardi zabíjejí hospodářská zvířata, aby se nasytili, není pravdivé," uvádí Gail Potgieterová, expertka na konflikty mezi volně žijícími zvířaty a člověkem z Namibijské nadace pro přírodu.
Populace gepardů v Namibii dosáhla dna s 2 500 zvířaty v roce 1986. Od té doby vzrostla na téměř 4 000 kusů a stala se tak nejsilnější populací volně žijících gepardů ve světě.
