S titulem Strom roku získá vítězný strom odborné arboristické ošetření a postoupí do soutěže Evropský strom roku 2017. A protože cílem ankety je stromy chránit a pečovat o ně, je hlasování zpoplatněné. Peníze, které se takto podaří pro každého z finalistů vybrat, poputují na konkrétní účel: například na další výsadbu, péči o strom či úpravu jeho okolí.
Fotogalerie všech finalistů |
Formu hlasování si můžete vybrat. Hlasovat lze zasláním DMS, zakoupením a vyplněním hlasovacího archu, nebo odevzdáním starého mobilu, přičemž za každý odevzdaný telefon získáte pro vybraný strom 20 hlasů. Podrobné podmínky jsou přímo na stránkách ankety.
Nejjednodušší je odeslání darovací SMS ve tvaru DMS STROM1-12 (podle čísla přiděleného vybranému stromu, odpovídající tvar je uveden u každého snímku ve fotogalerii) na číslo 87 777. Cena DMS je 30 Kč, z toho 28,50 Kč půjde na výsadbu a ochranu stromů v místě, kde daný strom roste. Za každou DMS přibude stromu v anketě jeden hlas, stav hlasování můžete sledovat zde.
Dub ze Zásady
1/ Dub ze Zásady
Liberecký kraj, okres Jablonec nad Nisou, obec Zásada, u kaple sv. Prokopa.
Dub u kaple sv. Prokopa je spjatý s pověstí z 18. století a významnou zásadskou osobností - rychtářem a hostinským Janem Šourkem (1693-1779). Jednoho pozdního mlhavého večera na počátku října 1747 přepadla hospodu U Janů skupinka čtyř zakuklených lupičů, svázali hostinského a začali pátrat po jeho penězích. Nezvyklý ruch však vzbudil služku, která sebrala zlaťáky a schovala je k dubu nad vsí. Potom vzburcovala správce poplužního dvora a jeho čeládku a společně rychtáře vysvobodili. Tato událost vedla rychtáře k tomu, aby jako dík za svou záchranu nechal vedle doubku vystavit kapli.
Lípa u sv. Anny
2/ Lípa u sv. Anny
Plzeňský kraj, okres Klatovy, obec Břežany, při výjezdu z obce směrem na Malý Bor odbočit doleva po cestě ke kapli.
Podle vyprávění jezuity Alberta Chanovského žila v polovině 17. století ve vesnici Břežany žena, kterou manžel bil, až oslepla. Před velkým trápením utekla do lesa, kde si pod dohledem anděla hlínou umývala obličej. Když ze země náhle začala proudit voda, tak dlouho s ní ošetřovala své oči, až částečně uviděla. U zázračného pramene pak postavili kapličku a zasvětili ji sv. Anně. Voda ze studánky prý léčila všechny neduhy, zejména oční, a lidé si ji odnášeli domů. Při poslední přestavbě kaple v polovině 18. století vysadili před kaplí dnes již památnou lípu, která kapličku už několik století ochraňuje.
Domanínská lípa
3/ Domanínská lípa
Jihomoravský kraj, okres Hodonín, obec Domanín, mezi domy č. p. 213 a č. p. 12.
Pro Kateřinu Mlejnkovou, která strom do soutěže přihlásila, se stala lípa symbolem jejího dětství. Jako malá se společně se sestrou schovávala do těsné dutiny v kmeni lípy, kterou způsobil zásah bleskem. Kromě spousty pavučin se v dutině nacházelo i množství střepů. Když se totiž dříve v hospodářství něco rozbilo, hodilo se to do dutiny, aby nedošlo k poranění zvířat. Dnes už není po střepech ani otvoru v kmeni památky, rána se zacelila a zůstala po ní pouze jizva. Lípa ustála i vichřici Olga, která se nad vesnicí přehnala v roce 1968. Aby se podařilo lípu zachovat i pro další generace, nechala rodina strom vyhlásit památným.
Otec dubů
4/ Otec dubů
Hl. m. Praha, obec Praha-Újezd, Milíčovský les a rybníky, na hrázi rybníka Homolka.
Otec dubů je nejmohutnějším dubem v aleji na hrázi rybníka Homolka v přírodní památce Milíčovský les a rybníky. Vzhledem k svému věku pamatuje ještě dobu, kdy okolní krajinu tvořily převážně louky a pole, mezi nimiž se klikatily cesty lemované dubovými a třešňovými alejemi. Milíčovský háj hostil nepředstavitelné množství druhů bezobratlých, ptáků a za zdejšími druhy rostlin se sjížděli botanici z blízké Prahy. Dnes je příroda kolem dubu bohužel méně pestrá.
Břestovce ve Smetanových sadech
5/ Břestovce ve Smetanových sadech
Ústecký kraj, okres Ústí nad Labem, obec Ústí nad Labem, před muzeem v parku Smetanovy sady.
Památné břestovce ve Smetanových sadech vysadili jako desetileté sazenice v roce 1886, kdy park vznikl. Rostou před budovou muzea, v níž původně sídlila dívčí obecná a měšťanská škola postavená v roce 1876. Druhé patro budovy, zvláště reprezentační sál, sloužilo k zasedání zastupitelstva a přijímání významných hostů. Oba stromy mají zajímavě utvářenou korunu a jejich hlavní větve dorůstají až k zemi, kde se kroutí a následně opět zvedají vzhůru. I proto je rádi využívají fotografové jako nádhernou kulisu pro svatební fotografie.
Bratřejovská hrušeň planá
6/ Bratřejovská hrušeň planá
Kraj Zlínský, okres Zlín, obec Bratřejov.
Planá (hrušeň) pamatuje prusko-rakouskou válku, jejíž 150. výročí počátku se pojí s rokem 2016. V obci sice přímo neprobíhaly boje, ale procházející vojska sem zavlekla choleru. Vizovicko odedávna stíhaly válečné útrapy a traduje se, že se obyvatelé Bratřejova ukrývali po několik let v horách a svá pole obdělávali jen v noci. Je možné, že plody ovocných stromů sloužily lidem v těžkých dobách jako zdroj obživy, což dokládá i místní recept na ovocnou polévku „briju“. Hrušeň poskytovala stín pasákům, kteří kolem hlídali dobytek, a sloužila i jako hraniční strom. Přežila scelování pozemků a pak poskytla svou korunu mnoha generacím dětí k vybudování skrýší.
Dub v Cellerově štěpnici
7/ Dub v Cellerově štěpnici
Zlínský kraj, okres Uherské Hradiště, obec Bojkovice, v ulici Jiráskova nad kostelem sv. Vavřince
Počátkem 20. století T. G. Masaryk společně s lékařem Josefem Tillichem začínali i končili své procházky u dubu na Cellerově štěpnici, jehož mohutná koruna po staletí symbolicky chrání Bojkovice. Vydávali se odsud do mystického prostoru našich předků na Hradské nivě, kde jsou i dnes patrné slovanské mohyly v zaniklém posvátném háji. V 19. století v něm rostlo asi 300 velkých dubů, v době Masarykových návštěv zbyly poslední tři a budoucí prezident ještě coby poslanec pod nimi s oblibou sedával a rozjímal, stejně jako u dubu na Cellerově štěpnici. Majitel pozemku Josef Celler chtěl statný strom před více než sedmdesáti lety pokácet. Strom ho ale uchvátil natolik, že od záměru upustil.
Lípa na Lipce
8/ Lípa na Lipce
Pardubický kraj, okres Chrudim, obec Lipka u Horního Bradla, u cesty v blízkosti panského sídla Lipka.
Památná lípa roste u cesty směřující od panského sídla na Lipce k místu bývalého hřbitova, které je dnes upravené jako hrobka původních majitelů panství Kustošů. První panské sídlo zde postavili již ve 13. století, a tak lípa stará 800 let vítala na svět mnoho narozených na Lipce a pak je zase vyprovázela při jejich poslední cestě. Během jejího života si lidé předali řadu pověstí i doložitelných událostí. Je zajímavé, že do ní nikdy neuhodil blesk. Říká se, že pod ní tábořil Jan Žižka nebo že zde krátkou dobu pobýval Jan Amos Komenský. Dále se traduje, že láska partnerů, kteří se pod lípou pomilují, bude nesmrtelná a přečká veškerá životní úskalí.
Libáňská borovička
9/ Libáňská borovička
Královehradecký kraj, okres Jičín, obec Libáň, u polní cesty z Libáně do Bystřice na místě zvaném Na Horách.
K památné borovici se váže pověst, podle níž se místní farář v noci vracel z posledního pomazání. Co přesně se stalo, se nikdy neobjasnilo, ale kdosi faráře připravil o život. K ránu ho našla vejminkářka, která šla zrovna z lesa, kde byla na šiškách. Možná se jí nějaká šiška zakutálela nebo někdo k památce kněze borovičku zasadil. K připomenutí smutné události pak na kmen borovice umístili svatý obrázek. Dnes se u borovice scházejí milenci a stala se námětem pro malíře, básníky, spisovatele a fotografy.
Dub na návsi v Borovanech
10/ Dub na návsi v Borovanech
Jihočeský kraj, okres Písek, obec Borovany u Milevska, na návsi u domu č. p. 24.
Na myšlenku vysadit tento památný dub u svého domu prý přivedl pana Anděla anděl, kterému na návsi strom chyběl. Od toho okamžiku uplynulo dvě stě let a strom, dominanta návsi, byl svědkem bídy, utrpení, ale i radosti a štěstí. Pro obyvatele Borovan je dub výjimečným stromem a v horkých letních dnech se rádi schovávají ve stínu jeho mohutné koruny. Místní pamětník František Hájíček rád vzpomíná na dobu, kdy jako kluk spolu s ostatními věšel vždy 30. dubna do větví dubu stoličky na dojení krav, které sebrali hospodyním v maštalích. Byl to tehdejší zvyk.
Kaštan Járy Cimrmana
11/ Kaštan Járy Cimrmana
Kraj Vysočina, okres Žďár nad Sázavou, obec Sklené, v blízkosti obecního úřadu.
K jírovci se váže jedna zimní příhoda, která se navždy zapsala do historie obce. Neznámý pocestný se několika místních obyvatel ptal, kudy do Jihlavy. A právě v okamžiku, kdy zjistil, že je na správné cestě, vytáhl z kapsy svého ošuntělého zimníku kapesník, aby osušil slzy dojetí. V té chvíli mu z kapsy vypadl i kaštan, díky němuž si neustálým mačkáním zahříval ruce. Kaštan tehdy zapadl hluboko do sněhu a vyrostl z něj krásný strom. Až po mnoha letech se místní dozvěděli, že oním pocestným nebyl nikdo jiný než dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce, vědec, kriminalista a sportovec - génius Jára Cimrman.
Chudenická douglaska
12/ Chudenická douglaska
Plzeňský kraj, okres Klatovy, obec Chudenice, arboretum Americká zahrada.
Chudenická douglaska roste v arboretu Americká zahrada, které založil hrabě Eugen Černín v roce 1828, kdy zde začal budovat sbírku cizokrajných dřevin. Díky zachovalosti, stáří a formám některých dřevin patří mezi nejvýznamnější v republice. Douglasku do arboreta přivezli roku 1842 jako čtyřletou sazenici objednanou ze školkařské firmy James Both a synové ve Flottbecku u Hamburku, kterou zde ze semínka vypěstovali spolu s dalšími třemi. Dnes z těchto původních sazenic existuje kromě chudenické douglasky ještě jedna, rostoucí v přírodní rezervaci u německého Oldenburgu. Obě sestry můžeme právem považovat za nejstarší douglasky v Evropě.
