Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Kotě můžete naučit skvěle aportovat, dokazuje útěkář Kájínek

aktualizováno 
Drobný černý kocourek, kterého při aportování natočila jeho „spolumajitelka“ Pavlína, evidentně dává do svého výkonu všechno, úžasně ho to baví a zcela jasně reaguje na slovní povel „Přines“. Podle etoložky Hany Žertové, specialistky na chování psů a koček, to není výjimečné, ale ani samozřejmé.

Černý kocourek k Pavlíně Kopečné dochází od sousedů, přes zahrádku. Je to to nejobyčejnější kotě, jaké si můžete vybrat v každém útulku (více zde), ale je současně opravdu neobyčejně šikovné.

„Se mnou se chodí koukat na televizi, hrát si, občas tu i spí, ale není to kočka zavřená v bytě. Venku na ulici zase s oblibou číhá v křoví nebo na popelnici a vyskakuje na kolemjdoucí,“ popisuje Pavlína. Právě pro jeho útěky mu všichni v domě říkají Kájínek, přestože se oficiálně jmenuje Kryštof.      

Aportující kotě Kájínek

Na to, že kocourek vášnivě miluje aportování, přišla vlastně náhodou. Zaujala ho totiž myška - přívěsek na klíče - tak mu ji jednou hodila a bylo. „Když pak díky aportování přišel na jiné myšlenky a přestal mi drápat sedačku, byla jsem ráda,“ usmívá se Pavlína. Aportování ho totiž pokaždé tak unaví, že se jí večer jen stočí kolem krku a usne.  

Přenášení kořisti nebo hraček je podle etoložky Hany Žertové pro kočky přirozené, podobně jako pro psy. A stejně jako mezi psy, i mezi kočkami se najdou náruživí aportéři, kteří si svoji "kořist" neodnesou někam do ústraní, ale přinášejí ji „svému“ člověku. Jednoduše proto, aby jim ji opakovaně házel a oni si tak mnohokrát po sobě vychutnali požitek z honění, chycení a pyšného přinášení úlovku.

„Znám kočky, které kromě plyšových myšek a malých míčků aportují i víčka od PET láhví, korkové zátky či papírové nebo alobalové kuličky. Důležité je začít s aportováním brzy, dokud je kotě hodně zvědavé, hravé a má spoustu energie,“ radí etoložka.

Kočku je podle Žertové přitom možné naučit i jiné triky: sednout si či lehnout na povel, válet sudy, nebo skákat přes překážky. „Záleží na tom, k čemu má přirozené nadání, ale také jak je komunikativní a motivovatelná. Kočku nelze k ničemu nutit, musí se sama rozhodnout, že právě teď chce dělat právě toto,“ vysvětluje, jak to kočky mají srovnané. Užitečným pomocníkem při cvičení přitom může být klikr a samozřejmě nějaká oblíbená lahůdka.

Podívejte se, jak funguje princip tréninku s klikrem:

Zvláště pro kočky držené v bytě bez výběhu jsou takovéto společné aktivity užitečným zpestřením jednotvárného života. „Je však důležité nenabízet kočce ke hře vlastní ruce, nohy či jinou část těla, ale pouze předměty, do kterých kočka může pořádně zatnout drápky, jako třeba proutek, udičku či nějakou hračku,“ radí odbornice. Právě vybrané předměty se pak pro kočku stanou symbolem, předzvěstí oblíbené hry a stačí je vytáhnout z šuplíku a kočka radostně přiběhne.

„Pokud si však kočka udělá hračku nebo trenažér z člověka, není to nic příjemného. Kočka totiž bere každou hru smrtelně vážně, je to tvrdý nácvik opravdových životních situací. A v kočičím životě jsou to především lov a boj o život,“ varuje před ostrými drápky i zoubky Hana Žertová.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.