Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Asijský vetřelec hubí v Česku ryby. Přivezli si ho sami rybáři

  12:41aktualizováno  12:41
Do českých řek se dostal "vetřelec z východu" a vážně v nich ohrožuje přirozenou rovnováhu. Jmenuje se škeble asijská. Dovezli ho lidé spolu s rybami určenými k chovu.

Škeble asijská (Sinanodonta woodiana) je u nás invazivním druhem. | foto: Tenki.jp

"Neustále roste počet exotických druhů, které se na nová místa dostávají s pomocí lidí, ohrožují původní společenstva živočichů a rostlin i celé ekosystémy," varuje Martin Reichard z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd.

Vědcův výzkum zveřejnil prestižní časopis Biology Letters. A to i kvůli dalšímu pozoruhodnému objevu: larvy škeble asijské parazitují na téměř všech druzích sladkovodních ryb. Dokonce i na těch, které samy kladou jikry (tudíž "parazity") do žaberních dutin škeblí, jako třeba hořavky.

"Škeble asijská převrátila naruby vztah hostitel – parazit. Její larvy sice parazitují na hořavkách, ale jikry hořavky už v těle asijské škeble přežívat nemohou," vysvětluje Reichard. Ryba je tak podle něj škeblí přelstěna a zneužívána k jejímu dalšímu šíření.

A protože hrozí, že škeble asijská vytlačí původní české škeble, může evoluční souboj přivodit zkázu i rybám, které nebudou mít kam klást jikry a nebudou se tedy moci rozmnožovat. O popsání tohoto "souboje" už projevil zájem i prestižní časopis Nature. Pro populaci českých raků je zase zničující invaze raka amerického, který přenáší zhoubnou plíseň.

Původní není ani hořavka

Na nemilosrdném evolučním souboji o přežití mezi expandující asijskou škeblí a rybou "domácí" hořavkou je přitom pikantní následující fakt: sama hořavka, kterou může i s původními druhy tuzemských škeblí asijský vetřelec vyhubit, není totiž původním českým živočišným druhem. "Ryba hořavka osídlila střední Evropu z jihu kontinentu až během posledních století," říká Martin Reichard.

A opět: za rozšíření hořavky v Česku může člověk převozem ryb určených k rybníkářství na velké vzdálenosti. Do českých toků nepatří ani tolstolobik či amur. Také o jejich vysazování se starají rybáři, ačkoliv se tyto ryby ve zdejších podmínkách nerozmnožují.

Hrozí ekologická katastrofa?

Pro zachování původních přírodních ekosystémů, ale také ochranu zemědělství je podle biologa Reicharda velmi důležité pochopit, jak se původní druhy brání dovezeným vetřelcům či parazitům, co mohou tyto invaze způsobit a jak jim může případně člověk zamezit či je udržet alespoň pod kontrolou. "Zkoumáme, jak se soupeři využívají, nebo i spolupracují. Jen tak se s tím dá v případě nouze něco dělat," vysvětluje Reichard.

100 druhů rostlin bez kontroly

Vyjádřeno v číslech: například ve Velké Británii způsobují "dovezení" hmyzí škůdci ročně škody za 30 miliard korun. A v Česku to může být obdobné – systematičtější výzkum zatím neexistuje.

Vědci nicméně registrují téměř 100 nekontrolovaně se šířících rostlin, které působí značné škody například v zemědělství či lesnictví. Z výzkumu vedeného Petrem Pyškem a Vojtěchem Jarošíkem, který zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA, ovšem vyplývá, že jen v Evropě způsobují invazivní živočišné a rostlinné druhy ročně na zemědělských plodinách, v lesích či vodách škody za 13 miliard eur.

I proto věnuje výzkumu brněnských biologů o evolučním souboji, při němž si parazit s hostitelem vyměnil roli, prestižní časopis Biology Letters takovou pozornost. "Přítomnost nepůvodního živočišného či rostlinného druhu nemusíme pocítit hned, ale třeba až po letech, a pak si s nimi už nemusíme umět poradit," varuje biolog.

Typickým příkladem invaze živočichů je klíněnka jírovcová, která ničí kaštany. Avšak ani tento strom do Česka nepatří. Ochránci si s klíněnkou, která přišla z Balkánu a o níž neměl ještě před třiceti lety nikdo ani potuchy, nevědí rady ani po letech snah zamezit jejímu šíření.

Do podobné skupiny patří i dramaticky se šířící motolice – červ, který napadá vnitřnosti jelenů. Či parazit přiživující se na dovezených amerických úhořích. Zabíjí totiž úhoře, kteří doputují do Česka přirozenou cestou.

Ekologická katastrofa, kterou v Austrálii způsobili přemnožení králíci, ale třeba i kapři, Česku nehrozí. Avšak i tyto pohromy vypovídají o tom, co může dovoz cizích živočichů do volné přírody způsobit. "Mimochodem – ani ten kapr není původní českou rybou. A stejně ani ovce," připomíná Reichard.

Autor:




Nejčtenější

Padesát procent lidí se učí metodou pokus a omyl. Ilustrační snímek.
Uvařit vejce a vyměnit žárovku je stále častěji problém, ukázal průzkum

Ačkoliv se do módy vrací trend mnoho věcí si vyrábět doma svépomocí, průzkum britské pojišťovny Aviva zjistil, že každý pátý Brit neumí uvařit vejce, přes 40...  celý článek

Proměněná terasa, připravená k odpočinku a lenošení.
Jak zabydlet jižní terasu: kobercem, paletami a teplomilnými rostlinami

Proměnit holou, zhruba desetimetrovou terasu tak, aby se na ní dalo příjemně pobývat a moc to nestálo, není úkol úplně jednoduchý. Rady zahradního architekta...  celý článek

Takto musel čapí pár z Dubné bránit své hnízdo a vejce.
V čapím hnízdě v Dubném se o víkendu vylíhla první letošní mláďata

V sobotu bylo pošmourno, přesto se v hnízdě v Dubném vylíhla první letošní čapí mláďata u nás. Stejný čapí pár tu na kostele hnízdí už šestou sezonu, ale letos...  celý článek

Marcipánový dezert Michaely Javorovské
Mladé pražské cukrářky soutěžily o nejlepší dezert. Cena zůstala U Krbu

Nadějné pražské cukrářky si vyzkoušely, jaké je to zažít tlak při soutěži ve velké konkurenci. Postavily se proti profesionální cukrářce s praxí a pokusily se...  celý článek

Klisny se ke stádu po porodu vrací poté, co se mezi matkou a hříbětem vytvoří...
U Milovic se rodí divoká hříbata i telata. Slavná klisna uhynula

Jaro přineslo do rezervace divokých koní v bývalém vojenském prostoru Milovic smutek i spoustu naděje. Před dvěma týdny sice uhynula klisna, která přivedla na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.