Země původu
Austrálie
Zařazení
FCI sk. I - plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Standard č.293
Historie
Málopočetné a velmi příjemné plemeno pochází z Austrálie. Historie jeho chovu ale začala ve Skotsku. Celá řada lidí z celkem chudé země hledala v 19. století štěstí v Austrálii. Zvláště farmáři, kteří se chtěli živit chovem ovcí, nemohli nechat doma nenahraditelné čtyřnohé pomocníky – psy. Odborná literatura říká, že nejvíce se do Austrálie dostalo dlouhosrstých kolií. Jejich dlouhá srst ale nebyla z hlediska horkého australského podnebí příliš vhodná. A tak k pasteveckému plemeni tělem i duší chovatelé připařovali místní křížence. Některé prameny dokonce uvádějí, že v chovu byl použit i dingo. Základ chovu položila fenka jménem Kelpie. Novému plemeni dala nejen oficiální jméno, ale prostřednictvím svých dcer a synů také úžasnou povahu, zdraví a vytrvalost.
Povaha a chování
Kelpie je pastevecké plemeno, které v sobě skrývá velkou inteligenci, ochotu pracovat za jakýchkoliv podmínek a určitou jemnost nebo spíše něžnost. Kelpie prostě není žádný rvavý šílenec, ale pes, který má vrozenou schopnost pracovat se stádem ovcí a spolupracovat při tom se svým člověkem. Zdánlivě křehké plemeno je neskutečně vytrvalé a odolné. Správná kelpie denně naběhá okolo stáda 40-60 km.
Vzhled
Kelpie jsou psi ve výborné kondici a je to vidět i na jejich těle. Psi měří mezi 46 - 51 cm a fenky 43 - 48 cm. Srst je dvojitá, s krátkou hustou podsadou. Barev mívá hodně - černou, červenou, plavou, čokoládovou, kouřově modrou a některé varianty s pálením.
Průměrný věk
13 - 14 let
Péče
Australská kelpie není náročná z hlediska výživy nebo péče o srst. Její výchova by měla být mírná, klidná a důsledná. S fyzickými tresty u kelpie nikdo nepochodí. Plemeno potřebuje hodně pohybu. Na gauči u televize si kelpie ráda pohoví. Pokud by tam ale měla trávit celé dny, bude nešťastná.
