Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zkušené bachyně už mohou mít selátka. V lese nepouštějte psy na volno

  0:02aktualizováno  0:02
Selátka divokých prasat se rodí v průběhu jara, tedy většinou v březnu a dubnu, ale zkušené starší bachyně je mívají dříve. Klidně už během ledna, jak dokazuje video se zhruba měsíc starými pruhovanými selátky natočené 7. února na Písecku. Zvládnou to, přestože je sníh a mráz, jen potřebují klid.

„Prasátka jsou zhruba měsíc stará a narodila se tedy někdy na přelomu roku, možná i na Silvestra,“ tipuje Libor Šejna, hajný Lesů města Písku, který nový přírůstek na video zaznamenal ze vzdálenosti zhruba 50 metrů. Tak, aby rodinku nevyrušil a zůstala v klidu na místě.

Fotogalerie

Tři dospělá prasata jsou jednoznačně bachyně, tedy samice s mláďaty. „Dvě tři bachyně si takto s péčí o selátka pomáhají běžně. Vytvoří si tzv. záleh, tedy místo, kam si natahají natrhanou suchou trávu, a tam se selata narodí. Společně se pak navzájem zahřívají a tím vytvářejí i jakési mikroklima pro mláďata,“ vysvětluje Libor Šejna, že jen díky tomu selata zvládla přežít i teploty klesající i pod minus 15 °C.

Jediným problémem se pro ně může stát člověk, případně ti, co chodí do lesa se psem, nebo dokonce s několika psy najednou a pouštějí je na volno. „Pokud se stane, že na podobnou partu prasat narazí nějací psi, bachyně se zvednou a selata se snaží odvést někam do bezpečí. Takový přesun ale malá selátka většinou nepřežijí,“ popisuje hajný.

S blížícím se jarem mláďat přibývá. A ta potřebují klid

I v případě, že selátka odvedou někam do bezpečí, už pro ně bachyně nevytvoří tak dobrý záleh. „Selátka pak prochladnou a nemají moc šancí na přežití,“ konstatuje hajný, který nemá problém s tím, že lidé chodí do lesa.

Jen apeluje na to, aby v lese nepouštěli psy. „Dokonce i mrazy selata přežijí. Ale nepřežijí, pokud je někdo - ať úmyslně, nebo nechtěně - začne popohánět. Navíc zdaleka nejde jen o mláďata divokých prasat, s blížícím se jarem už se rodí i malí zajíčci.

Psi na volno do lesa nepatří. Ohrožují i sami sebe

Pokud byste snad na podobnou rodinku divočáků v lese narazili, stačí se podle hajného vzdálit, abyste ji nerušili. „Když má bachyně selata, dokáže si je samozřejmě bránit i před člověkem, ale to už by muselo jít o přímý kontakt,“ uklidňuje hajný.

Jak se chovat, když narazíte na mládě divokého zvířete?

Pokud nejsou zraněná, mláďata volně žijících zvířat pomoc člověka nepotřebují, jejich matka bývá většinou nedaleko (více čtěte zde). Zbytečnou snahou pomoci jim naopak můžete ublížit (jako například v případu popsaném zde).

Nepříjemná situace může nastat, pokud by se bachyně snažila mladé odvést, ta za ní nešla, a ona se pro ně vracela. „Nebo pokud vlezete přímo do houští, kde záleh se selaty bachyně má. To po vás vyjede, protože se bude cítit ohrožená. A nebo bude mít pocit, že jsou ohrožená selata,“ nastiňuje reálnou situaci, kdy byste mohli mít s matkou divokých selat nepříjemný konflikt.

Jinak se podle zkušeného hajného v 99 % případů bachyně nesnaží o nic jiného, než jen selata odvést do bezpečí. Nejčastěji tak vznikají problémy jen s volně pobíhajícími psy. „Pokud do zálehu bachyně se selaty nakráčí pes a ona vyhodnotí, že ho zvládne, zaútočí na něj. A brání svoje selata za každou cenu,“ vysvětluje hajný, s čím musí nezodpovědní pejskaři v takovém případě počítat.

Autor:




Nejčtenější

Pstruh obecný potoční
Pstruh potoční je už dnes skoro ohrožená ryba, tvrdí rybář Jakub Vágner

Kvůli kormoránům i lidem je dnes pstruh žijící v potocích vzácností, říká Jakub Vágner v novém dílu pořadu S Jakubem na rybách. Probere techniky lovu pstruhů.  celý článek

Housenka zavíječe zimostrázového
PORADNA: Mám skoro zničený buxus od zavíječe. Co proti tomu mohu dělat

Na začátku května jsem zjistila, že mi buxus na zahradě skoro sežral zavíječ zimostrázový. Myslím, že to tentokrát ještě přežil, ale bojím se, aby se to příští...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Vizualizace budoucí podoby výsadby u hřbitovní zdi, tzv. babiččiny zahrádky.
Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není...  celý článek

Další z rubriky

V červené knize Mezinárodního svazu ochrany přírody jsou nártouni filipínští...
Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna

Českým zoologům se podařilo odchovat ohroženého nártouna filipínského, což se dosud nikde ve světě nepovedlo. Mládě se narodilo 1. května v chovné stanici na...  celý článek

Lachtan stáhl holčičku pod vodu.
VIDEO: Lachtan strhl malou dívku do vody. Myslel, že je to pochoutka

Opět se potvrdilo, že s divokými zvířaty není radno si zahrávat. Poučení si ponese do života malá holčička, pro kterou se stalo zábavné krmení lachtana...  celý článek

Pro kus dobrého jídla jsou psi ochotní udělat všechno.
Psi jsou pro jídlo schopni udělat cokoliv. I podfouknout svého páníčka

Marianne Heberleinová z curyšské univerzity doma pozorovala nepravosti svých psů, udivovala ji jejich vynalézavost. S kolegy vytvořila studii, která podle ní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.