Jak vypadá
. Zajímavosti a rady
Voní silně po ovoci, takže byste si ji neměli splést třeba s pečárkou zápašnou, která naopak nepříjemně zapáchá po karbolu. Bedla zardělá je dosti podobná rovněž jedlé bedle odřené (Macrolepiota excoriata), která se liší drobnými šupinkami na klobouku s hladkým, hnědavým hrbolem uprostřed a trvale bílými lupeny. |
Bedla zardělá bývá často zaměňována za některé druhy pečárek, avšak její lupeny na rozdíl od nich nehnědnou ani nečernají.Klobouky jsou 4 - 8 cm široké, v mládí polokulovité, pak sklenuté až rozložené, zprvu pýřité, záhy zcela hladké, bílé, na temeni naokrovělé, naspodu se zprvu bílými, v dospělosti pěkně růžovými lupeny. Třeň je hladký, bílý, 6 - 10 cm dlouhý a 5 - 8 mm široký. Nese nahoře bělavý, brzy miznoucí prsten. Voní ovocně, výtrusy má bezbarvé.
Kde a kdy roste
Bedla zardělá roste hojně až velmi hojně od července do října mimo les v trávě, zahradách, parcích, na pastvinách a podobně; někdy houfně.
Je jedlá. Z kulinářského hlediska se k bedle zardělé chovejte jako k bedle vysoké nebo červenající. Klobouky můžete smažit v trojobalu nebo na sádle a kmínu. Sušte pouze v případě, že usušené plodnice nebo třeně rozemelete na prášek a použijete jako výborné houbové koření.
