Praskání betonu vlivem povětrnostních vlivů patří mezi největší potíže s...

Praskání betonu vlivem povětrnostních vlivů patří mezi největší potíže s použitím tohoto materiálu. | foto: Profimedia.cz

Nizozemští vědci vymysleli beton, který se opraví sám. Jen co zaprší

  • 32
Dva nizozemští vědci přišli s objevem, že trhliny v betonu mohou opravit speciální bakterie. Stačí, když na ně zaprší. Na vlhkost totiž reagují tím, že vylučují vápenec. Použití takového betonu v praxi by přineslo nesmírné úspory.

Trhliny jsou největším nebezpečím pro stavby z betonu. Vlivem počasí se mikrotrhlinami do betonu dostává voda, která během zimy zmrzne a led trhlinu zvětší. Celý tento proces se během mrazových cyklů opakuje tolikrát, až se betonový blok může během pár let úplně rozpadnout.

Přimícháním speciální směsi do betonu se odstraní vady přímo v místě, kde je to nejvíc potřeba. Jakmile vznikne trhlina a dostane se do ní voda, probudí se bakterie a vada se sama zacelí. Celý proces by měl trvat asi tři týdny. Metodu objevili Henk Jonkers, mikrobiolog z technické univerzity v Delftu, a Eric Schlagen, zabývající se technologií betonu.

„Zázračná“ bakterie patří do rodu Bacillus a produkuje vápenec, kterým díry zaslepí. Jako výživa pro bakterii slouží mléčnan vápenatý, který je do směsi taktéž přimíchán. Bakterie zůstávají nečinné, dokud je neprobudí dešťová voda. Následně začne sžírat svoji potravu a kyslík a oxid uhličitý a produkovat vápenec, kterým zaslepí vzniklé díry a ochrání beton před dalším poškozením.

„Bakterie žije v přírodě obvykle v kamenech. Odolává teplu i zimě,“ popisuje Henk Jonkers. Obvykle se nachází v blízkosti aktivních sopek, a poblíž sodných jezer, jako ty v blízkosti Wádí Natrun v Egyptě

zdroj: www.youtube.com

Nizozemští vynálezci přivedli tuto metodu na okraj praktického využití, zkoušeli ji na větších trhlinách přes 0,8 mm i na tenčích, kde se muselo použít řídké konzistence, aby se bakterie podařilo vpravit dovnitř trhliny. 

Vědecký tým se dostal do finále European Inventor Award. Jejich vynález by totiž mohl ušetřit miliardy eur a vyřešil by jeden z hlavních problémů betonového stavitelství, kde se do sanace betonových staveb investují obrovské částky.

Celkové úspory by měly výrazně převýšit prvotní náklady. Přimícháním směsi by beton samotný měl zdražit zhruba o 50 %, v rámci průměrných celkových nákladů by to měla být jen 1–2 procenta. Tento odhad je samozřejmě jen orientační, procento se liší podle množství ošetřeného betonu použitého ve stavbě.

Jonkers se svým týmem postavil experimentální samoopravovací stanici a výsledky zatím vypadají slibně. Počítá se s tím, že když vše půjde podle plánů, dočkáme se na stavbách nové směsi do čtyř let.