POZOR!Nechceme propagovat kouření. Je ale mnoho pěstitelů, kteří - ač nejsou vášnivými kuřáky - chtěli by pomocí experimentu zjistit, zda lze v amaterských podmínkách vypěstovat tabák, jež by se kvalitou rovnal průmyslovým výrobkům. |
V minulém díle článku o domácím pěstování tabáku jsme ho úspěšně zaseli a přesadili buď ven nebo do velkých květináčů – to v případě, že ho pěstujeme doma. Tento proces není nijak náročný. Zvládne ho každý, kdo má jen trochu "zahradnickou ruku“.
Aby si ale pěstitel na tabáku skutečně pochutnal, je třeba stejně dobře zvládnou sušení a hlavně fermentaci. Ta nejvíc ovlivňuje výslednou chuť. A když se nepovede, přijde více než půlroční péče o rostlinky vniveč.
Sklízíme
Zralé listy se sklízí těsně před tím, než tabák začne kvést. V okamžiku, kdy ztrácejí zelenou barvu a začínají žloutnout, popřípadě se na nich objevují světle nahnědlé tečky. Sklízí se za sucha, nejlépe v poledne nebo odpoledne, kdy zmizí všechny pozůstatky noční vlhkosti.
Nejdříve se sklízejí nejspodnější listy, které mají nižší kvalitu než listy vrchní, postupuje se směrem vzhůru. Listy je třeba ulamovat shora dolů tak, aby se nepoškodil stonek.
Sušíme
Listy se suší bezprostředně po sklizni. Na rozdíl od teplých oblastí, jako je Jižní Amerika, kde se sklizené listy svazují a zavěšují do sušáren, v našich podmínkách je třeba sušit každý list zvlášť. Jinak by neproschly.
Listy se pomocí jehly a režné niti pověsí v suché a dobře větrané místnosti (půda, kůlna, v nouzi i uvnitř bytu), zhruba 10 centimetrů od sebe.
Sušení může podle teploty prostředí, počasí a lokality trvat od 30 do 80 dnů. Nic se nezkazí, když se tabák nechá viset i déle. Listy, které chytí plíseň nebo hnilobu, je třeba průběžně odstraňovat. Tabák je usušen v okamžiku, kdy získá "zdravou" hnědou barvu, při jemném stisku se láme a začne příjemně vonět. Listy, které mají některé malé části nedosušené (jsou nazelenalé nebo světle žluté), se zbaví inkriminovaných míst a nechají se ještě 3-10 dní dosušit.
Někdy to jde i bez fermentace
U tabáku viržinského není někdy nutno fermentaci provádět pro jeho nižší obsah nikotinu a je pravda, že spoustě kuřáků takto chutná a kouří ho ihned po usušení.
V obou případech je ale nutné listy nejprve zvlhčit. Protože jsou po usušení křehké, pověsí se na několik hodin do vlhkého prostředí (koupelny, kuchyně, prádelny, sklepa), v nouzi postačí pustit na ně trochu páry z napařovací žehličky nebo nechat je chvíli viset v páře nad hrncem s vařící vodou. Cílem je, aby list zvlhl a dal se rozvinout. Správně vlhký list lze mačkat v ruce, aniž by se rozdrolil. Pak se pomocí žiletky nebo nůžkami odstraní nejsilnější část středové žilnatiny a listy se opět pověsí k sušení, které je tentokrát krátké, asi 2-4 dny.
Jakmile je tabák opět suchý, křehký a při stisku praská, je připraven buďto už jen k nařezání (vaše práce zde končí a můžete kouřit) nebo fermentaci.
Na dvě rychlosti
Fermentace přispívá ke správné chuti a vůni tabáku, listy se zbavují nečistot a ostatních látek, snižuje se obsah nikotinu. Tabák selský je nezbytné fermentovat vždy.
Fermentace tabáku je věda. Existují stovky různých postupů a tabákové společnosti si ty své střeží jako oko v hlavě. V amatérských podmínkách se používá buď rychlé, anebo pomalé fermentace. Základ je však u obou způsobů stejný.
Jde o to, aby se zvlhčené tabákové listy zbavené středové žilnatiny dostaly pod tlak bez přístupu vzduchu. Pak se buď při stálé teplotě 30-60 °C nechají 30-40 dní fermentovat (pomalá fermentace) nebo se 8 hodin zahřívají při teplotě 80 °C (rychlá). Během fermentace by se listy měly občas přeložit. Osobně doporučuji tu pomalou.
Existují i kombinace obou způsobů. Většinou vzniknou experimentálně metodou "pokus/chyba", nebo spíš "pokus/chutnáXnechutná". Pokud ne, pokračuji ve fermentaci. Pokud ano, mám hotovo, zapamatuji si postup - takto to budu dělat i příště.
Pomůže bedna
V praxi je největší překážkou získat zdroj stálé teploty. Vzhledem k cenám energie nelze předpokládat, že by někdo tabák sušil v troubě (snad jen při rychlé fermentaci). Na radiátory ústředního topení také nelze spoléhat, protože se jejich teplota mění v závislosti na venkovních teplotách.
Já jsem to vyřešil takto: použil jsem obyčejnou uzavíratelnou dřevěnou bednu, odizoloval jsem ji polystyrénem, do ní vložil nádobu s tabákem (nejlépe sklenice od okurek). Nádobu jsem překryl černou tkaninou a nad ní pověsil přenosné svítidlo a minimálně 60wattovou žárovkou. Podle velikosti bedny, jejího utěsnění a výkonu lampy se změří a zkoriguje teplota na výše uvedené hodnoty (stačí dát na hodinu dovnitř teploměr a "laborovat").
Po ukončení fermentace se dávají listy "odpočinout", položí se jednotlivě na napnutou látku nebo papír a v teplé a dobře větrané místnosti se takto suší 2-4 dny.
Proces fermentace je možno i 2-3x opakovat, tabák se tím zkvalitňuje a jeho chuť zjemňuje. Během procesu ho lze i ochucovat. Stačí mezi listy vložit například lusk vanilky, trochu medu, mátu nebo kápnout trochu roztoku vody s cukrem.
Těšíme se
Pro výrobu cigaretového tabáku se nechají listy mírně navlhnout, zabalí se do ruličky a žiletkou, ostrým nožem nebo řezačkou krájíme na 0,5-1 mm široká vlákna. Kdo nemá v ruce požadovaný cit, může použít mlýnek, strojek na nudle nebo krouhač na brambory.
Cigaretový tabák lze z listu připravit i suchou cestou, rozdrcením křehkého listu nebo jeho zpracováním krouhačem jako v předchozí "vlhké" metodě.
Nařezaný tabák se pak dosuší, proseje a skladuje v temnu, pod mírným tlakem a bez přístupu vzduchu. Například v dobře uzavřených dózách. Tabák selský je dobré po nařezání ještě namočit na 10 minut do vlažné vody, vyždímat a důkladně v teple prosušit na napnuté látce a teprve pak kouřit.
Máte vlastní ověřené metody? Přispějte svými zkušenostmi do diskuze pod článkem a pomozte tak ostatním připravit kvalitní úrodu!
