Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bílení stromů na zimu je nejjednodušší ochrana proti mrazu a slunci

aktualizováno 
Již více než sto let zahradníci používají jednoduché řešení, kdy nátěrem bílou barvou chrání okrasné a ovocné stromy před poškozením sluncem. To je důležité hlavně v zimě, kdy jsou příliš velké teplotní rozdíly mezi osluněním a mrazem.

Bílý nátěr sníží rozdíly teplot mezi sluncem a stínem. | foto: niedenhoff-baumpflege.de

Ochrana kmenů by měla být standardním postupem nejen u dřevin s tenkou kůrou, jako jsou jabloně, jírovce, javory a buky, protože výzkumy ukazují, že k poškození kůry sluncem jsou náchylné všechny mladé stromky. Kmeny mladých stromů by měly být chráněny v létě i v zimě po dobu nejméně pěti let.

Po generace předávaná zkušenost zahradníků říká, že stromy nemusí být tolik chráněny před mrazem jako před horkem. V zimním období způsobuje problémy sluneční záření kombinované s dramatickými změnami teplot, ale je třeba poznamenat, že stejný problém přehřátí kmene se může objevit i během horkého léta.

Proti mrazovým trhlinám

Velké kolísání teplot v zimním období způsobuje mrazové trhliny. Nejkritičtější situace nastává v období, kdy je část kmene ohřívaná nad 0 °C a na odvrácené straně kmene je teplota pod 0 °C. To bývá nejčastěji v předjaří, ale můžete to nastat i během současné „kolísavé“ zimy.

Jak na bílý nátěr

Připravíme ho z čerstvě hašeného vápna, do kterého přidáme ke zvýšení přilnavosti hlínu, někdo doporučuje i olej. Směs by měla mít hustotu smetany. 

Vápenným roztokem pak natíráme kmeny včetně spodních větví. Kmen musí být suchý a teplota nesmí klesnout pod nulu. 

Nátěr časem ztratí účinnost a je třeba ho opakovat, a to nejméně dvakrát ročně.

Podle výzkumů může být rozdíl v teplotách na opačných stranách kmene až 25 °C. Zejména na konci zimy mohou teploty stoupající poměrně vysoko nad nulu nastartovat na osluněné straně stromu aktivitu buněk kambia, dělivého pletiva na rozhraní kůry a dřeva. Když pak teplota opět dramaticky poklesne, buňky jsou nenávratně zničeny.

Poškozená pletiva nejdříve změní barvu a kůra je v tomto místě jakoby propadlá. Potom se na kůře objeví drobné trhlinky, kůra postupně odumírá a odchlipuje se od dřeva. Následky slunečního úpalu nemusí být patrné ještě několik týdnů i měsíců od momentu, kdy k němu došlo. Trhliny v kůře jsou samozřejmě vstupem pro dřevokazné houby a rozsáhlejším poškozením stresovaný strom je rázem atraktivní také pro dřevokazný hmyz.

Ve školkách a některých zahradnictvích již mohou být kmeny prodávaných dřevin chráněny nátěrem, nebo nějakým obalem, ale není to pravidlem. Před slunečním úpalem neboli takzvanou korní spálou je třeba chránit zejména ovocné stromy po prvních pět až sedm let od výsadby. U meruněk a švestek pro jistotu ještě o něco déle.

Pomůže i juta nebo prkna

Kmeny se obalují jutovou tkaninou, speciální papírovou páskou, rákosovými nebo bambusovými rohožemi. Někde se používá také smrkové chvojí či suché stonky slunečnic, různé plastové tubusy apod. Obalení kmene však přináší určité riziko.

Na povrchu kmene totiž obal udržuje také vysokou vlhkost, a vytváří tím příznivé podmínky pro rozvoj hub, plísní a některých druhů podkorního hmyzu. Podle odborných studií poskytují nejlepší ochranu rákosové rohože. Obal kmene je potřeba pravidelně kontrolovat a postupně jej odstraňovat, aby si strom zvykal na světelné podmínky stanoviště. Při zanedbání této péče hrozí, že se obalový materiál zařízne do kmene.

Stromy poškozené slunečním úpalem je nutné častěji zalévat a vhodné je také rozprostření mulče v širokém pásu nad kořeny stromu, avšak dál od kmene. Snížíme tak stres, kterému je strom vystaven.

Někteří zahrádkáři používají k ochraně kmenů před slunečním úpalem obyčejná prkna, která rozestaví na jižní stranu stromů tak, aby jejich stín v poledne zakryl kmen. Údajně lze tímto jednoduchým způsobem snížit teplotu až o 15 °C.

Autoři:
Témata: Hobby - zahrada


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.